Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

První školní rok s tablety ve výuce

Na naší škole využíváme již několik let různé informační technologie ve výuce a tablety pro nás byly další výzvou. Po pečlivém zvážení jsme se rozhodli pořídit je pro žáky IV. třídy. A jaký byl první školní rok s tablety s operačním systémem Windows 8? Dovolte mi, abych se s Vámi podělila o zkušenosti, které jsem během této doby získala.

Prvních pár týdnů jsme se potýkali s technickými problémy, s připojením do Acer Classroom Manager a s ovládáním tabletu. Učili jsme se používat Windows 8, jelikož nikdo z nás do té doby s tímto operačním systémem nepracoval. Brzy jsme si zvykli a začali jsme objevovat možnosti, které nám Windows 8 nabízí. Děti si uvědomily, že tablet ve vyučování není na hraní, ale že jim pomáhá v jejich vzdělávání a dává jim nové možnosti při získávání nových informací a poznatků.

Zvykali si i rodiče, kteří byli po začátku rozpačití. Proto jsme jim dali čas, aby se s tímto stylem výuky sžili a nekladli jsme požadavky pro bezpečné používání tabletů ve škole. V tomto školním roce si je děti ani nenosily domů, protože nám bylo jasné, že tomu by se rodiče bránili. V současné době zvažujeme zapůjčování tabletů i pro domácí přípravu, stále však řešíme otázku pojištění jejich poškození a ztráty. Hledáme nejlepší řešení pro rodiče i školu.

Já osobně jsme musela zcela změnit styl své výuky. V hodinách jsem používala interaktivní tabuli a vizualizér, ale práce s tablety je jiná. Metodické postupy, které jsem při vyučování používala, se ukázaly nedostačující a začala jsem vymýšlet metody, které by vedly k efektivní práci s tablety v hodinách. Ne vždy se dařilo, ale nevzdávala jsem se. Dnes mohu zcela upřímně říci, že se moje trpělivost a vytrvalost vyplatila a výuka je plynulá a taková, jakou ji chci mít.

Na internetu najdete mnoho aplikací, které můžete v hodinách používat, já však v převážné míře využívám své vlastní materiály, které si tvořím v PowerPointu, Wordu a SMART Notebooku. Pěkné programy najdete také na Windows Store a Terasoftu.

Tablety využívám při výkladu, procvičování, samostatné i skupinové práci a díky připojení do Acer Classroom Manager mohu kontrolovat, jak žáci pracují, zda učivo pochopili, poznám , který žák tápe a mám okamžitou zpětnou vazbu. Podařilo se mi sladit používání učebnic, sešitů a tabletů při výuce, jelikož si myslím, že by děti na prvním stupni základní školy měly v první řadě umět číst, psát a počítat.

Dnes už spolu s žáky beru tablety jako přirozenou součást vyučování, ale bez skvělé podpory a pomoci vedení naší školy, zejména pana ředitele Mgr. Kyncla, by mi vše, co jsem se za ten rok naučila, trvalo mnohem déle.

O používání ve výuce by se dalo mluvit dlouho, proto mi dovolte shrnout vše do pár bodů.

1. Pokud se rozhodnete tablety při vyučování používat, buďte trpěliví. Jednak k dětem, rodičům, ale i k sobě samému.
2. Nelekejte se prvních problémů, které jsou se zaváděním tabletů do výuky asi běžné – hlavně technické. Vše se dá doladit a vyřešit.
3. Vysvětlete žákům, že tablet v hodině není na hraní. Brzy to pochopí a pokud jim nastolíte určitý řád, bude vše fungovat.
4. Nebojte se tvorby vlastních materiálů a používání dostupných aplikací.
5. Pokud najdete „zlatou střední cestu“, pak se tablety stanou pro Vaši výuku výborným pomocníkem.

Mgr. Miloslava Peňázová – učitelka 1. stupně ZŠ
ZŠ a MŠ Krouna


Tablety a Windows 8, pár měsíců poté.

Ve svém příspěvku bych se chtěl podělit o zkušenosti ze zavádění a dosavadního používání operačního systému Windows 8 na tabletech a nejen na nich. Jako učitel informatiky a správce IT se budu tentokrát věnovat spíše technické a uživatelské stránce.

Rozhodnutí
Naše škola stála v polovině loňského roku před rozhodnutím, jak dál ve výpočetní technice a jejím propojení s výukou.
Impulzem k rozhodování byl jednak blížící se konec operačního systému Windows XP a dále také otázka, jak nejlépe využít možnosti investice peněz ze šablon.
Padlo rozhodnutí kompletně inovovat počítačovou učebnu a původní počítače využít ve třídách i kabinetech. Protože jsme v té době vstoupili do projektu „Vzděláváme pro budoucnost“, rozhodli jsme se také pro mobilní tabletovou učebnu založenou na Windows 8.

Ještě před vypsáním výběrového řízení jsme museli zvolit strategii v oblasti operačního systému pro počítačovou učebnu a stávající počítače. Varianty byly Windows 7 nebo 8, eventuálně jejich kombinace. Zastánci Windows 7 argumentovali stabilitou a vyladěností systému, obhájci Windows 8 pak moderností a budoucností systému. Nakonec byl zvolen systém Windows 8 ve verzi Pro, a to pro všechna školní zařízení bez výjimek. Z toho důvodu škola před koncem roku zakoupila licenční model kalkulovaný podle počtu zaměstnanců, který je pro nás jednoznačně výhodný. K dispozici tak máme v podstatě neomezený počet licencí operačního systému Windows 8.1 Pro, Office 2013 Professional Plus a některé další produkty.
Pro plné využití nového operačního systému bylo také rozhodnuto přeinstalovat stávající server se systémem Linux na Windows Server 2012 R2 se službou Active directory.

Přechod na nový systém
Před koncem roku jsme již měli potřebnou techniku dodanou a přechod mohl začít.
Jako první jsme instalovali počítačovou učebnu a tablety. Protože už byl k dispozici upgrade Windows 8.1, rovnou jsme prováděli povýšení na tuto verzi.
U tabletů s OEM verzí operačního systému byla možnost upgradu pouze přes Windows Store, což nebylo zrovna nejrychlejší. Pro mobilní tabletovou učebnu jsme také museli zajistit kvalitní pokrytí wifi signálem. To nám zajistil poskytovatel internetového připojení pomocí několika AP se zónovým řízením od firmy Ruckus.

U stávajících počítačů v kabinetech a ve třídách jsme museli povýšit operační paměť na minimálně 2 GB. Instalaci jsme prováděli pomocí image již hotové konfigurace se základními programy. To nám značně urychlilo práci. Zde je třeba zmínit, že Windows 8 se v tomto směru chovají velmi dobře a není problém jeden image instalovat na různé hardwarové konfigurace. Po prvním restartu se systém sám přenastaví a stáhne potřebné ovladače.

Problémy, které se vyskytly, souvisely s instalovanými programy. Asi nejzávažnější byly chyby při startu systému, které se pravidelně objevovaly na všech počítačích. Na vině byl software pro interaktivní tabule Smart. Po stažení a instalaci poslední verze byla chyba odstraněna.
Celý přechod probíhal postupně, každý přeinstalovaný počítač byl přihlášen do nové domény a instalován v učebně nebo kabinetu. Kompletní proces přechodu na nový systém byl dokončen v době jarních prázdnin, na které jsme si nechali jako lahůdky počítače používající databáze.

První zkušenosti
Začnu tím hlavním, a to je tabletová třída.
Pro upřesnění, používáme 10“ tablety Acer Iconia s přidanou klávesnicí a 64 GB SSD disky. Po technické stránce bych vyzdvihl dlouhou výdrž na baterie, tablet má dvě, v těle a v klávesnici, poměrně bytelné provedení a obstojnou rychlost. Také mi vadí dost nízká citlivost wifi. Podobnou zkušenost s wifi citlivostí mám ale i s tablety jiných značek.

A teď to hlavní. Jaké jsou Windows 8.1 na tabletech?
S Windows 8 mám přibližně roční zkušenosti na různých typech zařízení a proto si dovolím prezentovat svůj názor na tento systém.
Windows 8 je v první řadě kvalitní desktopový systém. Rozhodně zatím nejlepší a nejrychlejší z řady Windows. Jeho použitím na starším hardwaru, samozřejmě při splnění minimálních požadavků, dochází k jednoznačnému zrychlení. Neplatí tedy, že nový operační systém potřebuje výkonnější hardware.

K tomuto systému Microsoft přidal část (lépe řečeno rozhraní) pro práci s dotykovým zařízením tzv. Modern UI s logicky zásadně odlišným ovládáním i filosofií stahování a instalací softwaru pomocí účtu Microsoft. Pokud posuzujeme Modern UI samostatně, je to dotykový systém, je nejmladší a má proto zatím i méně aplikací a různých vychytávek než jeho konkurenti (hlavně Apple).
Z hlediska uživatele se dá říci, že Windows 8 jsou vlastně dva operační systémy. Chtělo by se napsat „nezávislé“, ale tak tomu bohužel není. Myslím, že problémem Windows 8 je přílišné propojení desktopové a Modern UI části.

Jako běžný uživatel stolního počítače, který na Windows 8 přešel z verze XP nebo 7 neočekáváte, že vám systém bude vnucovat dotykové aplikace, když máte před sebou běžný monitor, klávesnici a myš. Pokud jste alespoň trochu počítačově zdatní, dokážete si svoje hudební soubory, fotky a videa asociovat s jinými programy a od verze 8.1 se s Modern UI skoro ani nemusíte potkávat. Přesto se ale musíte smířit s tím, že něco se nastavuje v desktopových ovládacích panelech, něco v Modern UI. Dá se na to zvyknout a po chvilce „remcání“ a kroucení hlavou zjistíte, že jsou to přece jenom zatím nejlepší desktopová Windows.

Naprosto jiná situace je, máte-li dotykové zařízení a nejlépe hodně velké. Do počítačové učebny jsme zakoupili počítače typu All In One, s 24“ dotykovým displejem. Zde najednou Windows 8 dostávají jiný rozměr, kombinace desktopu a dotyku nevadí, ovládání gesty je mnohdy rychlejší a přirozenější, i když se jedná o velký monitor. A to, že to dětí baví, je zbytečné zdůrazňovat. Jednoznačná trefa do černého.
Ale zpátky k tabletům. Jak se tedy tablety s Windows 8 používají?
Jako takové malé notebooky. Je to dobře nebo špatně?

Windows 8 a jejich Modern UI nejsou podle mého názoru typický tabletový systém. Tím však nechci říct, že je jejich použití na tabletech nemožné nebo nevhodné. Jejich velká výhoda spočívá hlavně v plné kompatibilitě a možnosti synchronizace s notebookem nebo stolním počítačem. Dále také v možnosti používat programy kancelářského balíku Office. V hodinách informatiky si děti dodělávají práce, které dělaly na tabletech v jiných hodinách. Práci mají v osobních nebo společných složkách, a nebo prostě jen na své ploše. V jiných systémech by to asi také bylo možné, ale my tohle prostě nemusíme řešit.
Limity vidím spíše technické a to hlavně v potřebné minimální velikosti displeje s ohledem na desktopovou část systému. A i když souhlasím s názorem, že tablet je tabletem spíš bez přídavné klávesnice, v případě Windows 8 bych si dovolil tvrdit, že se klávesnice dost často hodí.

V prvních hodinách, ve kterých se tablety zkoušely (Fyzika – 8. ročníky) jsem byl vždy přítomen jako IT podpora. Problémů bylo dost. Přihlašování, wifi, zkoušeli jsme Acer Classroom Manager i přihlašování do Office 365. Nejméně problémů ale bylo s ovládáním a orientaci v operačním systému.

Všechno se postupně odladilo a vyučující se může více soustředit na didaktickou hodnotu takovéto hodiny.
Tablety určitě učiteli neulehčí práci. Příprava hodiny s opravdu smysluplným využitím tabletů vyžaduje přípravu značně přesahující běžný rámec a učitel musí samozřejmě respektovat technické a softwarové možnosti používaného zařízení. Myslím si ale, že tablet může být použit i jednoduchým způsobem, například jako zdroj informací nebo jako dokumentační prostředek. Didaktická hodnota hodiny však určitě nespočívá v tom, používáme-li Windows, iOS nebo Android.

Na nějaké hlubší hodnocení je určitě ještě brzy. Jasná je ale jedna věc, kvalitní hodinu ať už s tablety nebo bez nich dělá hlavně kvalitní učitel. Tablety a moderní technika vůbec, nabídnou učiteli další možnosti, ale výuku mu sami o sobě nezachrání. Ale ani sebelepší učitel už dnes s křídou a tabulí nevystačí. A pokud nechceme být žákům pro smích, musíme s touto technikou držet krok, nebo ještě lépe, být o krok vpředu.

Karel Kafka
správce a učitel ICT
Základní škola T. G. Masaryka Mnichovice


Aktivní ICT podpora pro učitele

V dnešní době je již běžnou praxí, aby střední a velké firmy měly své IT oddělení, které by se staralo o zaměstnance, pomáhalo a ulehčovalo jim práci s moderními technologiemi. Většina lidí v produktivním věku je již počítačově gramotná a spoustu „nástrah“, které nám počítače připravují, si umí vyřešit sama. Občas se může stát, že ani zkušený uživatel problém náhle vyřešit neumí. Proto využije IT podporu, která se problémem zabývá a uživatel není zdržován ve své další aktivitě.

V českých školách je to však jiné. Buď je IT technik externista, který do školy dochází po večerech, nebo je někdo z učitelů ICT koordinátorem. To přináší výhodu, že zázemí školy zná, ale věnovat se IT problémům může, až naplní svou pedagogickou práci, dle svých možností, většinou opět po večerech.

Na ZŠ Kunratice používají učitelé notebooky a další výukový hardware, ovládají nainstalovaný software, vytváří vlastní výukové materiály, které pak mezi sebou sdílejí. Můžeme o nich říci, že jsou zkušenými uživateli? S běžnými uživatelskými problémy si většinou poradí sami. Ovšem když nastane vážnější problém, musí se učitel rozhodnout, jestli ho bude řešit sám nebo se obrátí na IT podporu. Jakou funkci by měl školní „ajťák“ plnit? Měl by naučit učitele problém řešit samostatně nebo by měl tento problém řešit sám?

Pokud učitel dostane od IT technika kvalitní pracovní nástroj ideálně nastavený pro svoji práci, a pokud je proškolen v jeho ovládání a zná úskalí daných programů, tak ve spoustě případů nebude danou podporu vůbec potřebovat. To je jistý dílčí úspěch profesionálního IT technika.

V případě, kdy učitel problém neumí řešit nebo usoudí, že by řešení z jeho strany stálo přemíru času a úsilí, obrátí se na podporu. Maximální péče odborníka pomáhá nejen problém odstranit, ale také danou problematiku vysvětlit a ukázat cesty vedoucí k řešení. Jakmile má učitel v systém důvěru, kterou mu zajistí IT podpora, tak přímo úměrně stoupá i kvalita jeho výuky, ve které moderní technologie využívá.

Na základní škole v Kunraticích, se od začátku letošního školního roku IT podpora rozšířila i do aktivního vyučování. IT technik vstupuje do hodin, kde se používají počítače, jako asistent pedagoga, což v českém školství není zcela běžné. Ze své pozice zajišťuje bezproblémový chod všech zařízení. Od interaktivních tabulí po správu bezdrátové sítě. V současnosti škola využívá mobilní počítačovou učebnu, IT technik tedy zajišťuje nabíjení a servis jednotlivých notebooků, ale také učebnu dopraví učiteli do výuky. Současně funguje i jako konzultant pro přípravu vyučování, čímž pomáhá učitelům kvalitněji připravovat a prezentovat probíranou látku. Zajišťuje pohodlnou práci ve využívaných programech, například v prostředí Office 365, takže se v hodině nemůže stát, aby žákovo zapomenuté heslo nabouralo učitelovu práci. Pokud se během vyučování objeví problém, učitel jeho řešením neztrácí čas pro výuku. V přítomnosti asistenta se nemusí strachovat, že něco nebude fungovat, řešení problému probíhá v reálném čase bez zásahů do vyučování. Můžeme říci, že IT technik učiteli „kryje záda“.

Pomoc ovšem nepotřebují jen učitelé, ale i žáci. Například někdo ze žáků nestíhá probíranou látku. Ve čtvrté třídě jsme začali pracovat v programu Microsoft PowerPoint, někteří žáci viděli program prvně a jiní bez mrknutí oka začali tvořit kvalitní prezentace. V tu chvíli se IT podpora jako asistent může žákům individuálně věnovat, ať už se jedná o pomoc s probíranou látkou nebo rozvíjení dovedností programu znalého studenta.

Během půlroční praxe se tento model na ZŠ Kunratice osvědčil. Nejen učitelé, ale i děti jsou spokojeni, protože je učebna permanentně připravena v provozuschopném stavu. Žáci vědí na koho se obrátit s otázkami ohledně počítačů, instalace programů a IT obecně. Pokud tuto službu ve škole nabídnete, dodáte cílové skupině prostor věnovat se bezvýhradně své práci, ať už výuce nebo studiu. To vše bez nástrah, které nám počítače občas připravují, tím pádem budou výsledkem pouze spokojení uživatelé.

Radek Ivanov, ICT koordinátor ZŠ Kunratice


Výukové aplikace v tabletech

Předpokládám, že pro většinu pedagogů při zapojování tabletů či jiných mobilních IT technologií do výuky dětí je první otázka na obsah zařízení. Kolik výukových aplikací je v tabletech? Je zde dostatek místa na další aplikace, které budu chtít využít? Existuje nějaký seznam vhodných neplacených případně placených aplikací při vyučování? Po obdržení tabletu hned míříme ke STORU, kde hledáme a prohlížíme nejprve neplacené pak placené aplikace, které by nám přišly vhodné pro smysluplnou výuku. Je to práce časově náročná a nutno říci, že velmi neefektivní, neboť výsledek rozhodně není přímo úměrný strávenému času. Výukových aplikací naleznete mnoho, ale jejich efekt pro výuku není příliš velký. Většina výukových aplikací děti brzy omrzí, neboť se v nich objevují stejné pojmy, symboly, značky, ke kterým po delším používání už skoro bezmyšlenkovitě přiřazují správně odpovědi. Neustále tedy hledáme další a další aplikace, mažeme staré a instalujeme nové. Má jít vzdělávání s pomocí tabletů opravdu touto cestou? Nemyslím.

Cílem výuky není používání tabletů a jejich aplikací. Cílem výuky je rozvoj myšlení dětí a aplikace v tabletech nám k tomu mohou (nikoliv musí) pomoci! Tak než začneme „brouzdat“ po STORU a hledat vhodné výukové aplikace, je důležité si nejprve stanovit cíl hodin a k němu hledat formy, které využijeme.

Jak jsem v předchozích článcích uváděl, snažíme se v naší škole rozvíjet myšlení dětí. Tou nejvyšší myšlenkovou operací je TVOŘIVOST. Proto často hledáme nástroje, které tvořivost budou rozvíjet. A nutno říci, že k tomu vůbec nemusíme ve STORU nakupovat drahé výukové aplikace. K rozvoji tvořivosti nám postačí běžné aplikace, které obsahuje většina tabletů či chytrých mobilních telefonů.

Své tvrzení dokážu na své hodině hudební výchovy, kde jsem si stanovil za cíl naučit děti vnímat hudbu jako nástroj komunikace. Zadal jsem tvořivou úkol: Natočte krátké scénky s různými emocemi s vhodným hudebním doprovodem. V nedávné době bych ještě tento úkol nemohl zadat, dnes ho děti bez problémů splnily, aniž by měly školní tablety. Použít kameru ve svém mobilu či tabletu, najít a stáhnout z internetu vhodnou hudbu, sestřihat vše v jednoduchém prográmku jsou činnosti, které rozvíjejí tvořivost dětí, ale nevyžadují žádné náročné aplikace. Na základě tohoto příkladu jistě přijdeme na další běžné funkce IT zařízení, které primárně nejsou výukové, ale pro výuku tvořivosti jsou výborné. Fotoaparát, kamera, záznam zvuku, SKYPE, mapy, GPS, ale třeba i textové či tabulkové editory jsou pro rozvoj tvořivosti dětí lepší než klasické výukové aplikace. Není lepší natočit na tablety v místě bydliště stavby, které reprezentují různé architektonické slohy, a k nim natočit odborný výklad, než se seznamovat se znaky gotiky či baroka v učebnicích či encyklopediích? Není lepší psát esej či pohádky přímo do textového editoru a nenutit tak psát slohy nanečisto, či odevzdávat práce graficky neupravené škrtáním a přepisováním, ke kterým při psaní tvořivých věcí vždy musí dojít?

Používání učebnic, pracovních sešitů, čítanek, sešitů či výukových aplikací vytváří umělý školní svět, který neodpovídá běžnému životu. My však ve školách učíme pro život! Neměli bychom tedy ve školách více používat pomůcky, které v běžném životě potřebujeme?

Rozvíjení tvořivosti u dětí nejlépe rozvíjejí TVOŘIVÍ UČITELÉ, kteří se nebojí do svých vyučovacích hodin vložit svou kreativitu a opustit stereotyp učebnic a jejich metodik. Že se podpora tvořivosti dětí ve škole vyplatí, dokazuje příklad z naší školy, kde nám z redakce školního časopisu vznikla bez přičinění nás dospělých i redakce školní televize. Na celý mediální servis dětské redakční rady se můžete podívat na http://www.zs-ln.cz/zakladni-skola/skolni-media/skolni-televize-reflegs

Mgr. Jan KORDA
ředitel školy, prezident APU ČR, předseda o.s.PAU

SMYSLUPLNÁ ŠKOLA
Základní škola a mateřská škola
Lyčkovo náměstí 6, Praha 8-Karlín


Tablet s a nebo bez klávesnice?

Používání tabletů připojených k hardwarové klávesnici je charakteristické právě pro počítače s Windows 8.1. Připojená klávesnice může značně měnit výukové využití počítače. Přečtěte si, jak školy tuto situaci dnes řeší.

Ve svém minulém příspěvku do tohoto blogu Není tablet jako tablet jsem popisoval, že školy, které chtějí využívat 1:1 (každý žák pracuje s jedním počítačem) mají na výběr z celé škály různých druhů zařízení jako jsou tablety, notebooky, ultrabooky, konvertibilní zařízení, zařízení vše v jednom atp. Konkrétně jsem napsal „Velký zájem škol je o zařízení, která Microsoft označuje jako Tablet PC. Jedná se o tablet, který je možné připojit k zařízení někdy nepřesně označovaném jako dokovací stanice. Obsahuje především klávesnici, zpravidla i další baterii pro prodloužení výkonu počítače a množství konektorů (zejména USB). Žáci tedy mohou využívat výhody lehkého tabletu, například pro pořizování videí k dokumentaci nějakého zajímavého fyzikálního jevu a následně připojením klávesnice pracovat s téměř plnohodnotným počítačem, na kterém video zpracují, otitulkují a vystaví na Internet.“

Od začátku roku jsem navštívil několik škol, které se konvertibilními tablety vybavily a aktivně je při výuce s žáky používají. Windows 8.1 mají tu výhodu, že mohou pracovat ve dvou režimech. V režimu tradičního uspořádání pracovní plochy (tzv. desktop), tedy obdobně, jako tomu bylo u minulých verzí Windows pro stolní počítače. V tomto režimu je běžné používat připojenou klávesnici a touchpad, pomocí kterého se ovládá kurzor myši. Uživatel samozřejmě může využít i dotykové ovládání přímo na displeji, v mnoha případech to není ale jednoduché, protože ikonky a další ovládací prvky běžících programů jsou na 10 palcových displejích poměrně malé a vybrat požadovaný objekt není jednoduché ani pro děti prvního stupně ZŠ, které mají prsty menší, nežli my dospělí.

Uživatel může ale Windows 8.1 přepnout do uživatelského rozhraní Modern UI (dříve známého jako Metro), které je charakteristické barevnými dlaždicemi, a využívat aplikace přímo navržené pro dotykové ovládání. V tomto režimu se využívají speciální aplikace, které se stahují z Windows Store a které zpravidla zabírají celou obrazovku. Právě toto rozhraní je označováno za největší inovaci Windows 8.1, která přímo konkuruje specializovaným operačním systémům pro tablety konkurenčních platforem.

V praxi tedy není při používání dotykových aplikací nutné používat připojenou hardwarovou klávesnici. Charakter aplikací to většinou nevyžaduje, a pokud je potřeba zadat nějaký text, je možné využít klávesnici softwarovou, které se zobrazí na spodní části obrazovky.

Ve školách, ve kterých jsem se zajímal o využívání tabletů s Windows 8.1, si nešlo nevšimnout jednoho společného jevu: v naprosté většině případů používají žáci tablety s připojenou klávesnicí v režimu pracovní plochy a počítače tím vlastně používají jako malé, ale klasické notebooky, resp. netbooky. Předpokládám, že to je způsobeno tím, že učitelé mají s využíváním předchozích verzí Windows historickou zkušenost, kterou přenášejí i do výukových aktivit s tablety. A jistě i částečně tím, že výukové využití „holých“ tabletů teprve objevují.

Zajímavostí je, že zvídavé děti prvního stupně základní školy rády ovládají počítač pomocí dotyku a tak často pro zadávání textů využívají místo připojené hardwarové klávesnice tu softwarovou. Toto použití (klasických programů v režimu pracovní plochy a současné používání softwarové klávesnice) by asi návrháře operačního systému překvapilo.

S využitím tabletů bez připojené hardwarové klávesnice jsem se zatím ve výuce setkal pouze výjimečně. A je to určitě škoda. Za jednu z velkých výhod tabletů považuji jejich výbavu v podobě různých čidel a vstupních zařízení jako je akcelerometr, gyroskop, proximity sensor, digitální kompas, GPS, kamera nebo mikrofon. Většinu těchto prvků lze plnohodnotně používat pouze bez klávesnice. Například pro pořizování fotografií či záznamů z kvalitnější zadní kamery je mnohem pohodlnější odepnout od tabletu hardwarovou klávesnici, čímž se zařízení stává mobilnější a výrazně lehčí.

Právě takovéto využívání tabletů má tu výhodu, že nabízí žákovi mobilitu, umožňuje tablety používat kdekoli. Děti pomocí těchto čidel mohou prozkoumávat svět kolem sebe, pozorovat jej, dokumentovat a následně, třeba již s připojenou klávesnicí a v lavici, získané materiály zpracovávat a sdílet. Takové využití počítačů je ale velkou změnou pro organizaci výuky a tak si na jeho větší rozšíření budeme muset ve školách ještě chvíli počkat.

Zájemcům zapojeným v projektu Vzděláváme pro budoucnost mohou v tomto pomoci semináře zaměřené na seznámení s aplikacemi pro rozhraní Windows Modern UI.

Ondřej Neumajer


BYOD v antropocénu Část třetí: Na tablety přes Afriku a vši

BYOD v antropocénu Část třetí: Na tablety přes Afriku a vši

Pozn.: Naše škola využívá koncept BYOD, což znamená, že si žáci nosí do hodin své vlastní zařízení s různými operačními systémy.

Zapojení tabletů do výuky už není otázkou současnosti. Je to už skoro samozřejmost. Hranice mezi módou, marketingem, bytím in a opravdovým efektem pro učení si musí stanovit každý sám. Jisté je, že individualizace výuky je krokem nezbytným k efektivitě učení.

Obecné problémy jsme popsali v minulých článcích, dnes se podíváme na praktické otázky řešené v třídě u prvňáků.

Byl to půl rok spojený s technickými problémy. Hledání vhodné aplikace, která na tabletech zpřístupní pracovní plochu Microsoft Windows, a tedy vnitřní prostředí výukových aplikací, zabralo notnou chvilku už proto, že jsme se rozhodli vyzkoušet tuto možnost u prváků. Namítnete, že zrovna u nich je to nesmyslné vzhledem k nízkému věku. Právě naopak. K prvním experimentům jsme využili tablety Prestigio, tedy low-endy na systému Android. Bylo potřeba ověřit, zda i ti nejmenší budou umět na tabletech ovládat vzdálenou plochu; zda jim aplikace k tomu určené nebudou činit technické potíže už díky motorice. Celá řada didaktických otázek tohoto přístupu také zůstává nedořešena.

Spolehlivě rozchodit vlastní výukovou aplikaci (DUM) na interaktivní tabuli i na 19 tabletech žáků, představovalo také hledání vhodného autorského nástroje k tvorbě výukových objektů. Klasické autorské nástroje pro interaktivní tabule neobstály. Jejich operační doba pro spuštění na počátku hodiny vytvářela dlouhé prostoje, které znamenaly zmařený čas. Dnes to díky nalezenému řešení zvládáme v otázkách několika vteřin.

Server Microsoft Multipoint umožňuje využití různorodých aplikací. Protože jde o obecné prostředí, bylo nutno hledat vhodné aplikace pro vlastní práci žáků. Makra pro Microsoft Powerpoint jsou sice napsána (viz minulý článek), ale pro běžného uživatele je to cesta poměrně složitá. Pokud nebudou taková makra zabudována rovnou jako widgety v ovládací liště, je využití Microsoft PowerPoint pro vlastní interaktivní výuku omezené. Nepochybuji ale, že je na cestě vhodné řešení, protože jistá univerzálnost prostředí je jedinou možnou cestou do budoucnosti. Zdá se ale, že pro interaktivní aplikace (přetahování, přiřazování) by takovou pomůckou mohl být produkt Open Sankoré. Není sice komplexním nástrojem jako například SmartNotebook, ale základní funkce, které je možno využít pro vlastní tvorbu interaktivních cvičení, fungují spolehlivě a intuitivně. Tento prográmek původně vznikl pro africké děti, ale v poslední době se hojně rozšiřuje u nás i v celé Evropě. Že by se opět v kolébce lidské civilizace zrodila jedna z nových evolučních cest?  :)

Každopádně je nasazení tohoto nástroje efektivní, přizpůsobené našemu prostředí a plně závisí na erudici učitele a jeho ochotě se do něčeho takového pustit.

Větším problémem jsou opakující se výpadky wifi připojení, kdy se odpojuje několik tabletů najednou. Zde může být faktorem nedostatečná rychlost připojení, propustnost sítě apod. Hledání „brouků“, kteří brouzdají na síti a vzduchem, pokračuje. Najít ten správný insekticid ve formě opravdu plně funkčního řešení se nám zatím úplně nepodařilo.

Co jsme již vyřešili k plné spokojenosti, je technika ovládání tabletů mezi našimi žáčky. Velkým pomocníkem zde byl Ježíšek, který všem dětem nadělil domácí zařízení. Děti se výrazně zlepšily v ovládání, které dnes nečiní vůbec žádné potíže. Jen zas nevíme, zda děti pořád jen nepřetahují objekty na displejích, místo toho, aby si spíše s babičkou či dědečkem povídali o tom, co je ve škole a ve světě kolem nich nového.

Ať už při matematice, kde jsou využívány stažené aplikace pro Android, některé aplikace, které testujeme rovnou od výrobce či online cvičení pro nejmenší, tak i při relaxačních aktivitách, velkou výhodu dotykových displejů vidíme v tom, že pro děti je práce na tabletu intuitivní, úkoly je baví a i ti s horší motorikou zvládají práci rychleji a zažívají úspěch. Děti si učivo na tabletech pamatují, protože si ho „osahaly. Zde se velmi osvědčily nové finské produkty nabízené prostřednictvím www.ekabinet.cz. Pro češtinu a další předměty toho již k dispozici příliš není. Proto využíváme spíše vlastní digitální učební materiály ve výše uvedeném prostředí. Většinou žáci přiřazují slova k obrázkům, skládají slova z písmen, skládají věty, doplňují písmena apod.

Významný je však také přinos pro kooperativní učení. Žáci jsou vedeni ke spolupráci, pomoci a komunikaci. A učitel prožívá příjemné okamžiky při vědomí, že pracují opravdu všichni.

Tablety však přinášejí ještě jeden nechtěný efekt. Tím, jak žáci mají neustále hlavy u sebe, radí si a pomáhají, nevíme, zda nebude nutno podobnou pomůcku z hygienických důvodů zakázat. Zkracuje se totiž vzdálenost mezi dětskými hlavami a tablet tak nechtěně přispívá ke sdílení nejen vědomostí, ale i k vektorovému šíření vícečetné pedikulozy. Ne, nebojte se, tuto poznámku jsme tak úplně vážně nemysleli.  J

Přestože nemáme technické problémy vyřešeny, tablet do výuky patří. Zásadním problémem je však rozdílnost prostředí a rozhodujícím prvkem úspěchu, stejně tak jako u učitelů, bude jisté doporučení směrem k unifikaci nikoli hardwaru, ale výukového operačního systému. Bude to sice znamenat jisté omezení, ale bez takového přístupu, jak se zdá, není dnes možno zcela spolehlivě připojit do sítě úplně cokoli.

Milan Hausner, Olga Vejvodová


Efektivní učení s pomocí moderních technologií

Východiskem efektivního učení je motivace, tím rozumíme potřebu dítěte něco zjistit, vypočítat, sestrojit, najít nebo zdůvodnit. Tato potřeba narůstá s úspěchem!  Motivace je pro úspěšné vyučování klíčová. Je důsledkem řešení přiměřeně náročných úloh a úkolů. Žák, jenž řeší úlohy či úkoly příliš jednoduché, nemůže zažít radost, protože práce jej nudí až otravuje. Na druhé straně žák, který již při přečtení úlohy ztrácí naději, že by ji vyřešil, nemůže zažít radost, protože rezignuje nebo je dokonce frustrován. Z toho plyne důležitá dovednost učitele: rozpoznat schopnosti svých žáků a dávat každému přiměřené úlohy, které mu umožní zažít radost z úspěchu. Kvalitní efektivní výuka je o co největším individuálním přístupu učitele k žákům či studentům. Učitel se musí snažit vzdělávat každé dítě na maximum jeho možností.

K tomu je nutné změnit vzdělávací obsah tak, aby se pojmenovali dovednosti, které se budou systematicky graduálně rozvíjet v celém vzdělávacím systému, a stanovili se jednotlivé hladiny úrovně těchto dovedností pro zjištění aktuální úrovně vzdělání u žáka a zároveň stanovení strategii pro splnění další úrovně.

Pro konkrétní příklad jsem si vybral matematiku. Dovednosti, které v matematice systematicky graduálně rozvíjíme v celém vzdělávacím systému, jsou například řešení slovních úloh, prostorová a rovinná orientace, práce s číslem, řešení geometrických úloh či třeba práce s daty. Ke stanovení jednotlivých hladin úrovní těchto dovedností využíváme v naší škole Bloomovu taxonomie.  Pokud cílem celého vzdělávání je pro nás rozvoj myšlení žáků či studentů, je tato taxonomie výborným systematickým vodítkem. Bloomova taxonomie obsahuje 6 úrovní náročnosti myšlenkových operací od nejjednodušší zaměřené na pouhé zapamatování přes porozumění, aplikaci, analýzu, vyhodnocení až po nejvyšší úroveň tvořivost.  

Pro představu uvádím příklad rozpracování hladin dovednosti řešení slovních úloh v matematice pomocí Bloomovy taxonomie

  1. hladina zapamatování – vyhledá a zapíše klíčové informace ze slovní úlohy
  2. hladina porozumění – znázornění či zakreslí slovní úlohy slovní úlohu
  3. hladina aplikace – stanový způsob řešení a slovní úlohu vyřeší
  4. hladina analýza – hledá další způsoby řešení
  5. hladina hodnocení – vyhodnotí nejefektivnější způsob řešení
  6. hladina tvořivost – vytváří slovní úlohy se stejnou strategií řešení

Zavádění vzdělávacího systému směřujícímu k individualizaci bez moderní IT technologií není možný. Nejdokonalejší pomocí pro učitele je IT zařízení pro každého žáka či studenta, neb v tu chvíli opravdu dojde k dokonalé individualizaci. Pomoc IT technologie s individualizací ve vzdělávání můžeme rozdělit na několik oblastí.

1. Vytváření úloh na jednotlivé hladiny oborových dovedností

Pokud žáci či studenti řeší úlohy na papír, postačí nám k tvorbě běžný balík kancelářských programů obsahující textový, tabulkový či prezentační program. Pokud ale chceme IT technologii plnohodnotně využít k individualizaci, je dobré, aby žáci či studenti řešili úlohy přímo v počítači. K tomu využíváme zatím hlavně software k interaktivním tabulím, který v uživatelsky jednoduchém prostředí umožňuje učitelům tvořit aktivní úlohy schopné řešit i na dotykových zařízeních.

2. Kategorizace typů úloh a jejich vzájemné sdílení mezi učiteli.   

Umísťování vytvořených úloh do společného prostředí, které umožňuje sdílení, dnes není problém. Buď využíváme vnitřní intranet, nebo nově cloudovské prostředí prostřednictvím například Office 365.

Mnohem důležitější pro individualizaci ve vzdělávání je však kategorizace úloh, která pomáhá systematicky třídit všechny vytvořené a uložené úlohy a hlavně učí pedagogy si uvědomovat smysl, zaměření a náročnost jednotlivých úloh pro žáky a studenty. U každé úlohy či aplikace je nutné si uvědomit, kterou myšlenkovou operaci rozvíjí. Bohužel v současné nabídce většina aplikací či výukových programů je méně náročných, neboť rozvíjejí hlavně znalosti a porozumění odborných pojmů.  Úloh na zdokonalování analytického myšlení či tvořivosti je obecně méně jak v učebních tak v nabídce počítačových programů či dotykových aplikací.

3. Individuální přístup při hodině 

Při počtu 25 žáků či studentů ve třídě je individualizace výuky bez pomoci IT technologie složitá. Pokud každé dítě třídy používá k výuce svoje zařízení, jsme schopni dosáhnout maxima individuálních možností jednotlivých žáků či studentů. Žáci řeší úlohy adekvátních jejich možnostem a na základě okamžité zpětné vazby postupně zvyšují svou náročnost. Není to však klasický e-learningový kurz, který je vhodný hlavně k domácí přípravě. V našem případě je hlavní postavou učitel, který určuje typy úloh, dává zpětnou vazbu a motivuje žáky k vyšším nárokům. V naší tabletové třídě využíváme program LANSCHOOL, který učiteli umožňuje okamžité sledování činnosti jednotlivých studentů a žáků, urychluje komunikaci je však i schopen vytvořit prostředí, ve kterém se žáci mohou pohybovat.   

Mgr. Jan KORDA

ředitel školy Základní škola a mateřská škola Lyčkovo náměstí 6, Praha 8-Karlín


Tablety pod kontrolou

Tablety pod kontrolou

Možná by bylo snazší vás odkázat na stránky Státního ústavu pro kontrolu léčiv, kde byste se o nadpisu tohoto článku dověděli také. Ale jak již asi tušíte, v tomto článku bude řeč o tabletech, nikoliv tabletách, a o tom, jak je můžete mít v rámci své školy pod dohledem a kontrolou a nemusíte se při každém vstupu do třídy plné žáků s tablety obávat, co vám ti žáci opět provedou.

Ponechme stranou nyní proces výběru a pořizování tabletů a vžijme se do situace, kdy škola již nějaké tablety pořízené má a chce je začít smysluplně využívat. To znamená, že na nich žáci mohou pracovat v prostředí internetu a využívat internetové služby, ale zároveň má učitel možnost kontroly nad tabletovou třídou, zejména co se ovládání zařízení a přístupu k internetu týče.

Není tajemstvím, že v současné době existují na trhu tři mobilní platformy pro využití na tabletech – Windows 8, iOS a Android. Z pohledu kontroly tabletů a výuky jako celku (nazývané také jako classroom management) se nejvíce možností nabízí u tabletů na platformě Windows, tablety s ostatními operačními systémy lze spravovat také, ovšem ne tak komfortně. Aby tabletová třída, výuka na ní založená a následně i classroom management fungovaly bez problémů, je zapotřebí, aby škola měla dostatečně rychlé připojení k síti internet. Nebojte se, větší datovou vytíženost než tu, kdy se všichni žáci dívají na nějaká videa, s tablety mít nebudete a takovou vytíženost linky už určitě žáci při běžné výuce počítačů někdy vyzkoušeli.

Jeden z mýtů využívání cloudových služeb je totiž ten, že je zapotřebí někdy i několikanásobně zrychlit připojení školy k internetu, což ale není pravda. Mnohem důležitější ale je zajistit dostatečně kvalitní vnitřní síť školy. U klasických počítačů se opět „jen“ natáhnou síťové kabely a vše běží tak, jak má. Bohužel u vytváření bezdrátové sítě je situacetrochu komplikovanější, vstupují do hry různé standardy WiFi 802.11 a/b/g/n/ac, různé frekvence (2,4GHz a 5GHz), kanály (1-13) apod. Proto je výstavba dostatečně kvalitní bezdrátové školní sítě tím naprostým základem a předpokladem pro bezproblémovou tabletovou výuku. Pojďme dále předpokládat, že takovou síť ve škole máte vybudovanou a jde vám teď jen o samotný classroom management. Produktů, které můžete pro tuto činnost využít, je několik, v tomto článku se podíváme na jedny z nejpoužívanějších – Windows MultiPoint Server a NetSupport School.

Windows MultiPoint Server  (dále jen WMS) je produktem společnosti Microsoft, který je aktuálně nabízen ve své třetí verzi s označením WMS 2012. Primárně je WMS určen pro terminálové řešení, kdy se k jednomu výkonnému serveru, na kterém je WMS nainstalován, připojujete z tzv. zero klientů přes vzdálenou plochu a využíváte pouze výkon daného serveru a nepotřebujete žádné další počítače. Velkým benefitem WMS je pak konzole pro správu MultiPoint Dashboard, která umožňuje mít plnou kontrolu nad připojenými stanicemi. Pomocí této konzole vidíte náhledy pracovních ploch všech připojených klientů, můžete jednotlivé stanice zamykat/odemykat, zakazovat či povolovat přístup k internetu či vybraným stránkám, vzdáleně promítat obraz žáků, spouštět aplikace, komunikovat s žáky, ovládat jejich počítač apod.

 

A právě poslední verze WMS 2012 přinesla jednu podstatnou novinku, a to přítomnost zmiňovaného Connectoru. Pokud tento malý prográmek nainstalujete na počítač se systémem Windows 7 nebo Windows 8, automaticky se dané zařízení objeví ve správcovské konzoli také a máte možnost jej ovládat zcela stejným způsobem jako zařízení připojené přímo k tomuto serveru.

Druhým představeným produktem je NetSupport School, což je aplikace primárně vyvinutá pro classroom management. Proto také z tohoto pohledu nabízí více než WMS, neumí ale naopak např. zmiňované terminálové řešení. Podobně jako u WMS a ostatních řešení se instaluje jak učitelská část, tak klientská část, kterou je potřeba nainstalovat na tablety. Jakmile poté učitel spustí tuto aplikaci, má možnost plné kontroly nad tabletovou třídou.  Kromě toho nabízí i možnosti jako vzdálené kopírování souborů, vytváření testů a dalších úkolů včetně sesbírání zadaných prací a mnoho dalšího. Jako každý správný classroom management software, tak i NetSupport School umožňuje zobrazit náhledy obrazovek jednotlivých studentů včetně možnosti zvětšení. Můžete také monitorovat zvukové aktivity jednotlivých stanic, zadávat rychlé dotazníky, omezovat či povolovat přístup na internet či pouze na vybrané webové stránky, spouštět a ukončovat aplikace, monitorovat tiskové fronty jednotlivých stanic, kontrolovat přístup k USB flash diskům či využívat pro spolupráci funkce bílé tabule. Kromě toho je možné stanici kompletně uzamknout, takže žáci budou v danou chvíli věnovat pozornost pouze výkladu, či dle potřeby je zamykat/odemykat všem.

Nutno však podotknout, že by se tyto funkce neměly stát v hodinách pravidlem a že mnohem výhodnější a efektivnější než zakazovat práci s tablety je vytvořit hodinu s takovou náplní, která bude studenty bavit. Může se jednat např. o aktivní vyžití internetu nebo práce na interaktivních prezentacích či pracovních listech. Mnoho škol také řeší, jakým způsobem data k žákům s tablety dostat. Nejsnazší způsob pro správce IT i pro učitele je zcela jistě využití cloudových služeb typu Office 365, kdy si učitel může ve škole či doma připravit materiály, uložit je do svého online úložiště OneDrive a následně v hodině si jen žáci dané materiály otevřou. Možností je nespočet…

Dalším důležitým prvkem pro interaktivní tabletovou výuku je možnost bezdrátové projekce obrazu z tabletu učitele nebo žáků na projektor. V prostředí Windows k tomu slouží standard Miracast, který podporují všechny moderní tablety, a po softwarové stránce operační systém Windows 8.1. Stačí tedy do školy pořídit jen Miracast adaptér, který připojíte ke svému projektoru, a následně dle potřeby je možné, aby učitel chodil bez omezení po třídě a přitom všichni žáci viděli na projektoru to samé, co vyučující. A co když bude učitel chtít, aby na projektoru byl obraz některého ze studentů? No přece si bez problémů nechá na svém tabletu a následně automaticky i přes projektor zobrazit obraz z tabletu libovolného žáka. A o tom to správné využití classroom management aplikací je – snadné, intuitivní a rychlé využití tabletů ve výuce.

Karel Klatovský


Mobilní tabletová učebna z pohledu učitele

Jak již na těchto stránkách prezentovala naše paní ředitelka Mgr. Marcela Erbeková, hlavním důvodem, proč jsme se zapojili do projektu „Vzděláváme pro budoucnost,“ je to, že zapojení digitálních zařízení do běžného života dětí je nezvratné. Informační a komunikačních technologie jsou přirozenou součástí jejich života. Prostřednictvím mobilní učebny se snažíme obohatit naše společné hodiny fyziky. Mým osobním cílem je dětem ukázat, že moderní technologie je možné využít nejen ke komunikaci na sociálních sítích, k hrám, a k trávení volného času jen tak, ale hlavně k tomu, aby získaly informace, které využijí ke svému vzdělání a osobnímu růstu.
Naše společné začátky nebyly jednoduché. Než jsme dospěli k momentu, kdy se přihlásíme každý ke svému zařízení a pracujeme individuálně, každý podle svých potřeb a možností, museli jsme překonat mnoho překážek.

Nejdříve technických, pak těch, které vznikají podle slov kolegy „mezi čepicí a klávesnicí“ (mám na mysli zapomenutá hesla, zbrklost, netrpělivost). Co je dobré udělat, než se pustíte do výuky s tablety?
• zajistit si podporu vedení školy
• zajistit dobré technické zázemí, které nespočívá pouze vybavit se tablety samotnými, ale samozřejmě nutnosti je odpovídající infrastruktura
• zajistit, aby v počátečních fázích byl přítomen v hodinách IT správce
• zajistit propojenost výuky – využití dovedností práce s ICT technikou, které žáci získávají v hodinách ICT

K snížení problémů vzniklých lidským faktorem:
• využívání takových přístupových hesel, které žáci běžně používají, které jsou jim blízké, pamatovatelné, ale současně bezpečné
• učení se navzájem – všechno nové (např. Windows 8, Microsoft Office 365) jsme si názorně předvedli a vyzkoušeli prostřednictvím tabletu i interaktivní tabule
• sdílení a ověřování všech nových poznatků – prostřednictvím aplikace Acer Classroom manager, si společně sdílíme nové poznatky a informace. Sdílení probíhá všemi směry, směrem učitel-žák, žák – učitel, žák – žák.
• samozřejmostí je vzájemná spolupráce, pomoc rychlejších spolužáků těm, kteří pracují pomalejším tempem
• obrnit se trpělivostí a neustále vše opakovat

Dnes jsme ve škole ve fázi, kdy bez problémů využíváme ve výuce nejen tablety, ale jsme schopni bez problémů pracovat v části systému Microsoft Office 365, kde máme uložené nejen zadání práce, ale také všechny potřebné podklady pro každou danou hodinu od paní učitelky. Současně systém využíváme nejen k ukládání prezentací žáků na dané téma, ale i k vzájemné komunikaci. Všechny materiály jsou dostupné kdekoliv a kdykoliv všem žákům třídy, a každý může pracovat individuálně, ale současně pracujeme všichni společně. Zůstává nám více času na diskuse o daném tématu, k hledání nových informaci, k rozvoji myšlení, k učení se navzájem a praktické věci, které k fyzice patří. Po získání všech těchto zkušeností a návyků využíváme tablety již nejen ve fyzice, ale i v přírodopisu v angličtině a společným úsilím jsme mobilní učebnu úspěšně zapojili i do výuky našich třeťáků.

Ildikó Šalamova,
Zástupkyně ředitelky a učitelka fyziky, ZŠ Mnichovice

 


BYOD v antropocénu – Na Vašem, (ale) Po Našem Část druhá: První kroky

ZŠ Lupáčova je známa tím, že vždycky se snažila držet krok s dobou, měli jsme první interaktivní tabuli na evropském kontinentu, všechny třídy jsou vybaveny projekční technikou a připojením k internetu… Materiálů je na webu o naší škole víc než dost.  Přesto přechod na lupáčovské eNVéPéN přinesl mnoho výzev a nutnosti řešit záležitosti, o jejichž existenci jsme před prvními spíše nesmělými pokusy s BYOD neměli ani potuchy. Dovolte jejich stručný výčet, neboť věřím, že takový „seznam“ může být užitečnou informací pro učitele, kteří hledají efektivní cestu jak využít různorodé technologie k výuce.

1. Zapojení wifi ve škole vyvolalo nejdříve rozsáhlou stížnost, kdy si jedna ze starostlivých maminek stěžovala na radnici, že s takovým postupem nesouhlasí, protože žáci jsou vystaveni mikrovlnnému záření. A tak prvním krokem k modernímu vzdělávacímu prostředí pro všechny se vlastně stala hloubková kontrola SZÚ, který následně vystavil posudek na nezávadnost instalovaných zařízení.

2. Druhý krok nebyl o mnoho více pozitivní.  Znamenal totiž selektivní blokování přístupu do internetu. Možnost přístupu všech žáků o přestávce do online prostředí s jistou mírou svobody znamenala totiž velké úskalí. Nezbylo než zvolit sofistikované filtrování, protože představa žáků brouzdajících leckde jinde, než se by se nám líbilo, by také vyvolala notnou řádku disputací. Zde je na místě uvést historku, kdy za mnou přišla mladá slečna ze třetí třídy mi „vynadat“, že jim blokuji některé hry, protože ona přece na žádné závadné stránky nechodí, protože ví, že je to špatně.

3. Když jsme nastavili filtrování prostřednictvím hardwarového firewallu Zyxel a softwaru Blue Content, disputace stejně nastaly. Tentokrát s učiteli. Informace, že stránky jsou nedostupné z důvodů her či nevhodného obsahu mnohdy působí u webů, jako je Česká televize či Oline šachy pro náš šachový kroužek, trochu legračně. Po roce používání se učitelé již naučili s jistým omezeními pracovat a pokud učitel považuje webovou stránku za nezbytnou, prostřednictvím nastavení, je stránka v krátké době uvolněna. Možná trochu komplikované, ale přece jen je to podstatný krok k online bezpečnosti ve škole. No, někteří šikovní žáci si ale umí najít cestičky. Naštěstí jich nemáme plnou školu.

4. Dalším krokem byl samozřejmě školní program v rámci etické výchovy, ve kterém se opakovaně po dobu několika let snažíme vštěpovat zásady etikety v online prostoru, vysvětlujeme příklady kyberšikany, opakovaně jsme řešili nevhodné fotografování spolužáky v citlivých situacích a celou řadu problémů na hraně mezi školu a mimoškolními aktivitami. Už v roce 2010 jsme podepsali pod záštitou České komise pro UNESCO Mezinárodní chartu proti kyberšikaně, kterou si napsaly samy děti naší a jedné rumunské školy.  Uběhly dva roky a popravdě řečeno, charta je zapomenuta a některé její zásady budeme muset obnovit.

5. V rámci přípravy na projekt s využitím žákovských mobilů jsme také prošli důsledným školením v oblasti kybernetické bezpečnosti a prostřednictvím eSafety Label – evropské aktivity si ověřili, které činnosti a aktivity budou nutné, abychom měli školu poměrně slušně zabezpečenou. Přestože se domnívám, že náš systém je poměrně pokročilý, dokázali jsme získat jen bronzovou plaketu k této aktivitě. K tomu, abychom získali vyšší stupeň ocenění, máme ještě hodný kus cesty.

6. Pravidelná kontrola, monitoring obsahových složek tříd a také zkušenosti či spíše nezkušenosti v minulém období (nestejnorodý systém, každý počítač jiná ves, rozdílné technologie ve třídách, ale především rozdílný operační systém) nás vedl k tomu, že jsme se rozhodli pro totální změnu systémové politiky školy. Rekonstrukci školní sítě z hlediska operačního systému, přechod na jednotné MS WIN 7, nastavení shodného uživatelského prostředí s jistými specifikacemi pro rozdílné interaktivní technologie.

7. Součástí tohoto komplexního přechodu bylo zavedení elektronické žákovské knížky a kompletní matriky online. Díky náročnosti tohoto kroku jsme zde  využili externí podpory společnosti Microsoft a zkušených IT techniků firmy Boxed.  Konzultace, hledání technologických řešení, učení se za pochodu, opisování ze zkušeností velkých firem vedlo k omezení mnohých chyb, které by systém velmi zaneřádily. I tak řešíme denně celou řadu problémů, které jsou ale především v oblasti lidských zdrojů, jisté neochoty se učit nové věci a smiřování s faktem, že rozmístění ovládacích prvků na obrazovce je jiné, než bylo před pár měsíci. Významná byla i podpora pracovníků Školy Online, s jejichž aplikací jsme velmi spokojeni přes pár technických obtíží, které nepochybně spraví příští vychytávky. A nezbývá mi také než poděkovat novému správci sítě panu Znamenáčkovi a naší dlouholeté školní metodičce Petře Vaňkové, která přežila lecjaký slovní i technický karambol. To vše v rámci dvou měsíců prázdnin roku 2013…

8. A to už na nás čekal první pokus o zavedení systému MULTIPOINT MICROSOFT SERVER,o kterém jsme předpokládali, že může být prvním krokem k využívání BYOD. A k tomu ještě modely iTřídy.

A jak to bylo dál… k tomu se vrátíme v další části našeho příspěvku…

Milan Hausner
ředitel školy, ZŠ Lupáčova