Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Výukové aplikace v tabletech

Předpokládám, že pro většinu pedagogů při zapojování tabletů či jiných mobilních IT technologií do výuky dětí je první otázka na obsah zařízení. Kolik výukových aplikací je v tabletech? Je zde dostatek místa na další aplikace, které budu chtít využít? Existuje nějaký seznam vhodných neplacených případně placených aplikací při vyučování? Po obdržení tabletu hned míříme ke STORU, kde hledáme a prohlížíme nejprve neplacené pak placené aplikace, které by nám přišly vhodné pro smysluplnou výuku. Je to práce časově náročná a nutno říci, že velmi neefektivní, neboť výsledek rozhodně není přímo úměrný strávenému času. Výukových aplikací naleznete mnoho, ale jejich efekt pro výuku není příliš velký. Většina výukových aplikací děti brzy omrzí, neboť se v nich objevují stejné pojmy, symboly, značky, ke kterým po delším používání už skoro bezmyšlenkovitě přiřazují správně odpovědi. Neustále tedy hledáme další a další aplikace, mažeme staré a instalujeme nové. Má jít vzdělávání s pomocí tabletů opravdu touto cestou? Nemyslím.

Cílem výuky není používání tabletů a jejich aplikací. Cílem výuky je rozvoj myšlení dětí a aplikace v tabletech nám k tomu mohou (nikoliv musí) pomoci! Tak než začneme „brouzdat“ po STORU a hledat vhodné výukové aplikace, je důležité si nejprve stanovit cíl hodin a k němu hledat formy, které využijeme.

Jak jsem v předchozích článcích uváděl, snažíme se v naší škole rozvíjet myšlení dětí. Tou nejvyšší myšlenkovou operací je TVOŘIVOST. Proto často hledáme nástroje, které tvořivost budou rozvíjet. A nutno říci, že k tomu vůbec nemusíme ve STORU nakupovat drahé výukové aplikace. K rozvoji tvořivosti nám postačí běžné aplikace, které obsahuje většina tabletů či chytrých mobilních telefonů.

Své tvrzení dokážu na své hodině hudební výchovy, kde jsem si stanovil za cíl naučit děti vnímat hudbu jako nástroj komunikace. Zadal jsem tvořivou úkol: Natočte krátké scénky s různými emocemi s vhodným hudebním doprovodem. V nedávné době bych ještě tento úkol nemohl zadat, dnes ho děti bez problémů splnily, aniž by měly školní tablety. Použít kameru ve svém mobilu či tabletu, najít a stáhnout z internetu vhodnou hudbu, sestřihat vše v jednoduchém prográmku jsou činnosti, které rozvíjejí tvořivost dětí, ale nevyžadují žádné náročné aplikace. Na základě tohoto příkladu jistě přijdeme na další běžné funkce IT zařízení, které primárně nejsou výukové, ale pro výuku tvořivosti jsou výborné. Fotoaparát, kamera, záznam zvuku, SKYPE, mapy, GPS, ale třeba i textové či tabulkové editory jsou pro rozvoj tvořivosti dětí lepší než klasické výukové aplikace. Není lepší natočit na tablety v místě bydliště stavby, které reprezentují různé architektonické slohy, a k nim natočit odborný výklad, než se seznamovat se znaky gotiky či baroka v učebnicích či encyklopediích? Není lepší psát esej či pohádky přímo do textového editoru a nenutit tak psát slohy nanečisto, či odevzdávat práce graficky neupravené škrtáním a přepisováním, ke kterým při psaní tvořivých věcí vždy musí dojít?

Používání učebnic, pracovních sešitů, čítanek, sešitů či výukových aplikací vytváří umělý školní svět, který neodpovídá běžnému životu. My však ve školách učíme pro život! Neměli bychom tedy ve školách více používat pomůcky, které v běžném životě potřebujeme?

Rozvíjení tvořivosti u dětí nejlépe rozvíjejí TVOŘIVÍ UČITELÉ, kteří se nebojí do svých vyučovacích hodin vložit svou kreativitu a opustit stereotyp učebnic a jejich metodik. Že se podpora tvořivosti dětí ve škole vyplatí, dokazuje příklad z naší školy, kde nám z redakce školního časopisu vznikla bez přičinění nás dospělých i redakce školní televize. Na celý mediální servis dětské redakční rady se můžete podívat na http://www.zs-ln.cz/zakladni-skola/skolni-media/skolni-televize-reflegs

Mgr. Jan KORDA
ředitel školy, prezident APU ČR, předseda o.s.PAU

SMYSLUPLNÁ ŠKOLA
Základní škola a mateřská škola
Lyčkovo náměstí 6, Praha 8-Karlín


Tablet s a nebo bez klávesnice?

Používání tabletů připojených k hardwarové klávesnici je charakteristické právě pro počítače s Windows 8.1. Připojená klávesnice může značně měnit výukové využití počítače. Přečtěte si, jak školy tuto situaci dnes řeší.

Ve svém minulém příspěvku do tohoto blogu Není tablet jako tablet jsem popisoval, že školy, které chtějí využívat 1:1 (každý žák pracuje s jedním počítačem) mají na výběr z celé škály různých druhů zařízení jako jsou tablety, notebooky, ultrabooky, konvertibilní zařízení, zařízení vše v jednom atp. Konkrétně jsem napsal „Velký zájem škol je o zařízení, která Microsoft označuje jako Tablet PC. Jedná se o tablet, který je možné připojit k zařízení někdy nepřesně označovaném jako dokovací stanice. Obsahuje především klávesnici, zpravidla i další baterii pro prodloužení výkonu počítače a množství konektorů (zejména USB). Žáci tedy mohou využívat výhody lehkého tabletu, například pro pořizování videí k dokumentaci nějakého zajímavého fyzikálního jevu a následně připojením klávesnice pracovat s téměř plnohodnotným počítačem, na kterém video zpracují, otitulkují a vystaví na Internet.“

Od začátku roku jsem navštívil několik škol, které se konvertibilními tablety vybavily a aktivně je při výuce s žáky používají. Windows 8.1 mají tu výhodu, že mohou pracovat ve dvou režimech. V režimu tradičního uspořádání pracovní plochy (tzv. desktop), tedy obdobně, jako tomu bylo u minulých verzí Windows pro stolní počítače. V tomto režimu je běžné používat připojenou klávesnici a touchpad, pomocí kterého se ovládá kurzor myši. Uživatel samozřejmě může využít i dotykové ovládání přímo na displeji, v mnoha případech to není ale jednoduché, protože ikonky a další ovládací prvky běžících programů jsou na 10 palcových displejích poměrně malé a vybrat požadovaný objekt není jednoduché ani pro děti prvního stupně ZŠ, které mají prsty menší, nežli my dospělí.

Uživatel může ale Windows 8.1 přepnout do uživatelského rozhraní Modern UI (dříve známého jako Metro), které je charakteristické barevnými dlaždicemi, a využívat aplikace přímo navržené pro dotykové ovládání. V tomto režimu se využívají speciální aplikace, které se stahují z Windows Store a které zpravidla zabírají celou obrazovku. Právě toto rozhraní je označováno za největší inovaci Windows 8.1, která přímo konkuruje specializovaným operačním systémům pro tablety konkurenčních platforem.

V praxi tedy není při používání dotykových aplikací nutné používat připojenou hardwarovou klávesnici. Charakter aplikací to většinou nevyžaduje, a pokud je potřeba zadat nějaký text, je možné využít klávesnici softwarovou, které se zobrazí na spodní části obrazovky.

Ve školách, ve kterých jsem se zajímal o využívání tabletů s Windows 8.1, si nešlo nevšimnout jednoho společného jevu: v naprosté většině případů používají žáci tablety s připojenou klávesnicí v režimu pracovní plochy a počítače tím vlastně používají jako malé, ale klasické notebooky, resp. netbooky. Předpokládám, že to je způsobeno tím, že učitelé mají s využíváním předchozích verzí Windows historickou zkušenost, kterou přenášejí i do výukových aktivit s tablety. A jistě i částečně tím, že výukové využití „holých“ tabletů teprve objevují.

Zajímavostí je, že zvídavé děti prvního stupně základní školy rády ovládají počítač pomocí dotyku a tak často pro zadávání textů využívají místo připojené hardwarové klávesnice tu softwarovou. Toto použití (klasických programů v režimu pracovní plochy a současné používání softwarové klávesnice) by asi návrháře operačního systému překvapilo.

S využitím tabletů bez připojené hardwarové klávesnice jsem se zatím ve výuce setkal pouze výjimečně. A je to určitě škoda. Za jednu z velkých výhod tabletů považuji jejich výbavu v podobě různých čidel a vstupních zařízení jako je akcelerometr, gyroskop, proximity sensor, digitální kompas, GPS, kamera nebo mikrofon. Většinu těchto prvků lze plnohodnotně používat pouze bez klávesnice. Například pro pořizování fotografií či záznamů z kvalitnější zadní kamery je mnohem pohodlnější odepnout od tabletu hardwarovou klávesnici, čímž se zařízení stává mobilnější a výrazně lehčí.

Právě takovéto využívání tabletů má tu výhodu, že nabízí žákovi mobilitu, umožňuje tablety používat kdekoli. Děti pomocí těchto čidel mohou prozkoumávat svět kolem sebe, pozorovat jej, dokumentovat a následně, třeba již s připojenou klávesnicí a v lavici, získané materiály zpracovávat a sdílet. Takové využití počítačů je ale velkou změnou pro organizaci výuky a tak si na jeho větší rozšíření budeme muset ve školách ještě chvíli počkat.

Zájemcům zapojeným v projektu Vzděláváme pro budoucnost mohou v tomto pomoci semináře zaměřené na seznámení s aplikacemi pro rozhraní Windows Modern UI.

Ondřej Neumajer


BYOD v antropocénu Část třetí: Na tablety přes Afriku a vši

BYOD v antropocénu Část třetí: Na tablety přes Afriku a vši

Pozn.: Naše škola využívá koncept BYOD, což znamená, že si žáci nosí do hodin své vlastní zařízení s různými operačními systémy.

Zapojení tabletů do výuky už není otázkou současnosti. Je to už skoro samozřejmost. Hranice mezi módou, marketingem, bytím in a opravdovým efektem pro učení si musí stanovit každý sám. Jisté je, že individualizace výuky je krokem nezbytným k efektivitě učení.

Obecné problémy jsme popsali v minulých článcích, dnes se podíváme na praktické otázky řešené v třídě u prvňáků.

Byl to půl rok spojený s technickými problémy. Hledání vhodné aplikace, která na tabletech zpřístupní pracovní plochu Microsoft Windows, a tedy vnitřní prostředí výukových aplikací, zabralo notnou chvilku už proto, že jsme se rozhodli vyzkoušet tuto možnost u prváků. Namítnete, že zrovna u nich je to nesmyslné vzhledem k nízkému věku. Právě naopak. K prvním experimentům jsme využili tablety Prestigio, tedy low-endy na systému Android. Bylo potřeba ověřit, zda i ti nejmenší budou umět na tabletech ovládat vzdálenou plochu; zda jim aplikace k tomu určené nebudou činit technické potíže už díky motorice. Celá řada didaktických otázek tohoto přístupu také zůstává nedořešena.

Spolehlivě rozchodit vlastní výukovou aplikaci (DUM) na interaktivní tabuli i na 19 tabletech žáků, představovalo také hledání vhodného autorského nástroje k tvorbě výukových objektů. Klasické autorské nástroje pro interaktivní tabule neobstály. Jejich operační doba pro spuštění na počátku hodiny vytvářela dlouhé prostoje, které znamenaly zmařený čas. Dnes to díky nalezenému řešení zvládáme v otázkách několika vteřin.

Server Microsoft Multipoint umožňuje využití různorodých aplikací. Protože jde o obecné prostředí, bylo nutno hledat vhodné aplikace pro vlastní práci žáků. Makra pro Microsoft Powerpoint jsou sice napsána (viz minulý článek), ale pro běžného uživatele je to cesta poměrně složitá. Pokud nebudou taková makra zabudována rovnou jako widgety v ovládací liště, je využití Microsoft PowerPoint pro vlastní interaktivní výuku omezené. Nepochybuji ale, že je na cestě vhodné řešení, protože jistá univerzálnost prostředí je jedinou možnou cestou do budoucnosti. Zdá se ale, že pro interaktivní aplikace (přetahování, přiřazování) by takovou pomůckou mohl být produkt Open Sankoré. Není sice komplexním nástrojem jako například SmartNotebook, ale základní funkce, které je možno využít pro vlastní tvorbu interaktivních cvičení, fungují spolehlivě a intuitivně. Tento prográmek původně vznikl pro africké děti, ale v poslední době se hojně rozšiřuje u nás i v celé Evropě. Že by se opět v kolébce lidské civilizace zrodila jedna z nových evolučních cest?  :)

Každopádně je nasazení tohoto nástroje efektivní, přizpůsobené našemu prostředí a plně závisí na erudici učitele a jeho ochotě se do něčeho takového pustit.

Větším problémem jsou opakující se výpadky wifi připojení, kdy se odpojuje několik tabletů najednou. Zde může být faktorem nedostatečná rychlost připojení, propustnost sítě apod. Hledání „brouků“, kteří brouzdají na síti a vzduchem, pokračuje. Najít ten správný insekticid ve formě opravdu plně funkčního řešení se nám zatím úplně nepodařilo.

Co jsme již vyřešili k plné spokojenosti, je technika ovládání tabletů mezi našimi žáčky. Velkým pomocníkem zde byl Ježíšek, který všem dětem nadělil domácí zařízení. Děti se výrazně zlepšily v ovládání, které dnes nečiní vůbec žádné potíže. Jen zas nevíme, zda děti pořád jen nepřetahují objekty na displejích, místo toho, aby si spíše s babičkou či dědečkem povídali o tom, co je ve škole a ve světě kolem nich nového.

Ať už při matematice, kde jsou využívány stažené aplikace pro Android, některé aplikace, které testujeme rovnou od výrobce či online cvičení pro nejmenší, tak i při relaxačních aktivitách, velkou výhodu dotykových displejů vidíme v tom, že pro děti je práce na tabletu intuitivní, úkoly je baví a i ti s horší motorikou zvládají práci rychleji a zažívají úspěch. Děti si učivo na tabletech pamatují, protože si ho „osahaly. Zde se velmi osvědčily nové finské produkty nabízené prostřednictvím www.ekabinet.cz. Pro češtinu a další předměty toho již k dispozici příliš není. Proto využíváme spíše vlastní digitální učební materiály ve výše uvedeném prostředí. Většinou žáci přiřazují slova k obrázkům, skládají slova z písmen, skládají věty, doplňují písmena apod.

Významný je však také přinos pro kooperativní učení. Žáci jsou vedeni ke spolupráci, pomoci a komunikaci. A učitel prožívá příjemné okamžiky při vědomí, že pracují opravdu všichni.

Tablety však přinášejí ještě jeden nechtěný efekt. Tím, jak žáci mají neustále hlavy u sebe, radí si a pomáhají, nevíme, zda nebude nutno podobnou pomůcku z hygienických důvodů zakázat. Zkracuje se totiž vzdálenost mezi dětskými hlavami a tablet tak nechtěně přispívá ke sdílení nejen vědomostí, ale i k vektorovému šíření vícečetné pedikulozy. Ne, nebojte se, tuto poznámku jsme tak úplně vážně nemysleli.  J

Přestože nemáme technické problémy vyřešeny, tablet do výuky patří. Zásadním problémem je však rozdílnost prostředí a rozhodujícím prvkem úspěchu, stejně tak jako u učitelů, bude jisté doporučení směrem k unifikaci nikoli hardwaru, ale výukového operačního systému. Bude to sice znamenat jisté omezení, ale bez takového přístupu, jak se zdá, není dnes možno zcela spolehlivě připojit do sítě úplně cokoli.

Milan Hausner, Olga Vejvodová


Efektivní učení s pomocí moderních technologií

Východiskem efektivního učení je motivace, tím rozumíme potřebu dítěte něco zjistit, vypočítat, sestrojit, najít nebo zdůvodnit. Tato potřeba narůstá s úspěchem!  Motivace je pro úspěšné vyučování klíčová. Je důsledkem řešení přiměřeně náročných úloh a úkolů. Žák, jenž řeší úlohy či úkoly příliš jednoduché, nemůže zažít radost, protože práce jej nudí až otravuje. Na druhé straně žák, který již při přečtení úlohy ztrácí naději, že by ji vyřešil, nemůže zažít radost, protože rezignuje nebo je dokonce frustrován. Z toho plyne důležitá dovednost učitele: rozpoznat schopnosti svých žáků a dávat každému přiměřené úlohy, které mu umožní zažít radost z úspěchu. Kvalitní efektivní výuka je o co největším individuálním přístupu učitele k žákům či studentům. Učitel se musí snažit vzdělávat každé dítě na maximum jeho možností.

K tomu je nutné změnit vzdělávací obsah tak, aby se pojmenovali dovednosti, které se budou systematicky graduálně rozvíjet v celém vzdělávacím systému, a stanovili se jednotlivé hladiny úrovně těchto dovedností pro zjištění aktuální úrovně vzdělání u žáka a zároveň stanovení strategii pro splnění další úrovně.

Pro konkrétní příklad jsem si vybral matematiku. Dovednosti, které v matematice systematicky graduálně rozvíjíme v celém vzdělávacím systému, jsou například řešení slovních úloh, prostorová a rovinná orientace, práce s číslem, řešení geometrických úloh či třeba práce s daty. Ke stanovení jednotlivých hladin úrovní těchto dovedností využíváme v naší škole Bloomovu taxonomie.  Pokud cílem celého vzdělávání je pro nás rozvoj myšlení žáků či studentů, je tato taxonomie výborným systematickým vodítkem. Bloomova taxonomie obsahuje 6 úrovní náročnosti myšlenkových operací od nejjednodušší zaměřené na pouhé zapamatování přes porozumění, aplikaci, analýzu, vyhodnocení až po nejvyšší úroveň tvořivost.  

Pro představu uvádím příklad rozpracování hladin dovednosti řešení slovních úloh v matematice pomocí Bloomovy taxonomie

  1. hladina zapamatování – vyhledá a zapíše klíčové informace ze slovní úlohy
  2. hladina porozumění – znázornění či zakreslí slovní úlohy slovní úlohu
  3. hladina aplikace – stanový způsob řešení a slovní úlohu vyřeší
  4. hladina analýza – hledá další způsoby řešení
  5. hladina hodnocení – vyhodnotí nejefektivnější způsob řešení
  6. hladina tvořivost – vytváří slovní úlohy se stejnou strategií řešení

Zavádění vzdělávacího systému směřujícímu k individualizaci bez moderní IT technologií není možný. Nejdokonalejší pomocí pro učitele je IT zařízení pro každého žáka či studenta, neb v tu chvíli opravdu dojde k dokonalé individualizaci. Pomoc IT technologie s individualizací ve vzdělávání můžeme rozdělit na několik oblastí.

1. Vytváření úloh na jednotlivé hladiny oborových dovedností

Pokud žáci či studenti řeší úlohy na papír, postačí nám k tvorbě běžný balík kancelářských programů obsahující textový, tabulkový či prezentační program. Pokud ale chceme IT technologii plnohodnotně využít k individualizaci, je dobré, aby žáci či studenti řešili úlohy přímo v počítači. K tomu využíváme zatím hlavně software k interaktivním tabulím, který v uživatelsky jednoduchém prostředí umožňuje učitelům tvořit aktivní úlohy schopné řešit i na dotykových zařízeních.

2. Kategorizace typů úloh a jejich vzájemné sdílení mezi učiteli.   

Umísťování vytvořených úloh do společného prostředí, které umožňuje sdílení, dnes není problém. Buď využíváme vnitřní intranet, nebo nově cloudovské prostředí prostřednictvím například Office 365.

Mnohem důležitější pro individualizaci ve vzdělávání je však kategorizace úloh, která pomáhá systematicky třídit všechny vytvořené a uložené úlohy a hlavně učí pedagogy si uvědomovat smysl, zaměření a náročnost jednotlivých úloh pro žáky a studenty. U každé úlohy či aplikace je nutné si uvědomit, kterou myšlenkovou operaci rozvíjí. Bohužel v současné nabídce většina aplikací či výukových programů je méně náročných, neboť rozvíjejí hlavně znalosti a porozumění odborných pojmů.  Úloh na zdokonalování analytického myšlení či tvořivosti je obecně méně jak v učebních tak v nabídce počítačových programů či dotykových aplikací.

3. Individuální přístup při hodině 

Při počtu 25 žáků či studentů ve třídě je individualizace výuky bez pomoci IT technologie složitá. Pokud každé dítě třídy používá k výuce svoje zařízení, jsme schopni dosáhnout maxima individuálních možností jednotlivých žáků či studentů. Žáci řeší úlohy adekvátních jejich možnostem a na základě okamžité zpětné vazby postupně zvyšují svou náročnost. Není to však klasický e-learningový kurz, který je vhodný hlavně k domácí přípravě. V našem případě je hlavní postavou učitel, který určuje typy úloh, dává zpětnou vazbu a motivuje žáky k vyšším nárokům. V naší tabletové třídě využíváme program LANSCHOOL, který učiteli umožňuje okamžité sledování činnosti jednotlivých studentů a žáků, urychluje komunikaci je však i schopen vytvořit prostředí, ve kterém se žáci mohou pohybovat.   

Mgr. Jan KORDA

ředitel školy Základní škola a mateřská škola Lyčkovo náměstí 6, Praha 8-Karlín


Tablety pod kontrolou

Tablety pod kontrolou

Možná by bylo snazší vás odkázat na stránky Státního ústavu pro kontrolu léčiv, kde byste se o nadpisu tohoto článku dověděli také. Ale jak již asi tušíte, v tomto článku bude řeč o tabletech, nikoliv tabletách, a o tom, jak je můžete mít v rámci své školy pod dohledem a kontrolou a nemusíte se při každém vstupu do třídy plné žáků s tablety obávat, co vám ti žáci opět provedou.

Ponechme stranou nyní proces výběru a pořizování tabletů a vžijme se do situace, kdy škola již nějaké tablety pořízené má a chce je začít smysluplně využívat. To znamená, že na nich žáci mohou pracovat v prostředí internetu a využívat internetové služby, ale zároveň má učitel možnost kontroly nad tabletovou třídou, zejména co se ovládání zařízení a přístupu k internetu týče.

Není tajemstvím, že v současné době existují na trhu tři mobilní platformy pro využití na tabletech – Windows 8, iOS a Android. Z pohledu kontroly tabletů a výuky jako celku (nazývané také jako classroom management) se nejvíce možností nabízí u tabletů na platformě Windows, tablety s ostatními operačními systémy lze spravovat také, ovšem ne tak komfortně. Aby tabletová třída, výuka na ní založená a následně i classroom management fungovaly bez problémů, je zapotřebí, aby škola měla dostatečně rychlé připojení k síti internet. Nebojte se, větší datovou vytíženost než tu, kdy se všichni žáci dívají na nějaká videa, s tablety mít nebudete a takovou vytíženost linky už určitě žáci při běžné výuce počítačů někdy vyzkoušeli.

Jeden z mýtů využívání cloudových služeb je totiž ten, že je zapotřebí někdy i několikanásobně zrychlit připojení školy k internetu, což ale není pravda. Mnohem důležitější ale je zajistit dostatečně kvalitní vnitřní síť školy. U klasických počítačů se opět „jen“ natáhnou síťové kabely a vše běží tak, jak má. Bohužel u vytváření bezdrátové sítě je situacetrochu komplikovanější, vstupují do hry různé standardy WiFi 802.11 a/b/g/n/ac, různé frekvence (2,4GHz a 5GHz), kanály (1-13) apod. Proto je výstavba dostatečně kvalitní bezdrátové školní sítě tím naprostým základem a předpokladem pro bezproblémovou tabletovou výuku. Pojďme dále předpokládat, že takovou síť ve škole máte vybudovanou a jde vám teď jen o samotný classroom management. Produktů, které můžete pro tuto činnost využít, je několik, v tomto článku se podíváme na jedny z nejpoužívanějších – Windows MultiPoint Server a NetSupport School.

Windows MultiPoint Server  (dále jen WMS) je produktem společnosti Microsoft, který je aktuálně nabízen ve své třetí verzi s označením WMS 2012. Primárně je WMS určen pro terminálové řešení, kdy se k jednomu výkonnému serveru, na kterém je WMS nainstalován, připojujete z tzv. zero klientů přes vzdálenou plochu a využíváte pouze výkon daného serveru a nepotřebujete žádné další počítače. Velkým benefitem WMS je pak konzole pro správu MultiPoint Dashboard, která umožňuje mít plnou kontrolu nad připojenými stanicemi. Pomocí této konzole vidíte náhledy pracovních ploch všech připojených klientů, můžete jednotlivé stanice zamykat/odemykat, zakazovat či povolovat přístup k internetu či vybraným stránkám, vzdáleně promítat obraz žáků, spouštět aplikace, komunikovat s žáky, ovládat jejich počítač apod.

 

A právě poslední verze WMS 2012 přinesla jednu podstatnou novinku, a to přítomnost zmiňovaného Connectoru. Pokud tento malý prográmek nainstalujete na počítač se systémem Windows 7 nebo Windows 8, automaticky se dané zařízení objeví ve správcovské konzoli také a máte možnost jej ovládat zcela stejným způsobem jako zařízení připojené přímo k tomuto serveru.

Druhým představeným produktem je NetSupport School, což je aplikace primárně vyvinutá pro classroom management. Proto také z tohoto pohledu nabízí více než WMS, neumí ale naopak např. zmiňované terminálové řešení. Podobně jako u WMS a ostatních řešení se instaluje jak učitelská část, tak klientská část, kterou je potřeba nainstalovat na tablety. Jakmile poté učitel spustí tuto aplikaci, má možnost plné kontroly nad tabletovou třídou.  Kromě toho nabízí i možnosti jako vzdálené kopírování souborů, vytváření testů a dalších úkolů včetně sesbírání zadaných prací a mnoho dalšího. Jako každý správný classroom management software, tak i NetSupport School umožňuje zobrazit náhledy obrazovek jednotlivých studentů včetně možnosti zvětšení. Můžete také monitorovat zvukové aktivity jednotlivých stanic, zadávat rychlé dotazníky, omezovat či povolovat přístup na internet či pouze na vybrané webové stránky, spouštět a ukončovat aplikace, monitorovat tiskové fronty jednotlivých stanic, kontrolovat přístup k USB flash diskům či využívat pro spolupráci funkce bílé tabule. Kromě toho je možné stanici kompletně uzamknout, takže žáci budou v danou chvíli věnovat pozornost pouze výkladu, či dle potřeby je zamykat/odemykat všem.

Nutno však podotknout, že by se tyto funkce neměly stát v hodinách pravidlem a že mnohem výhodnější a efektivnější než zakazovat práci s tablety je vytvořit hodinu s takovou náplní, která bude studenty bavit. Může se jednat např. o aktivní vyžití internetu nebo práce na interaktivních prezentacích či pracovních listech. Mnoho škol také řeší, jakým způsobem data k žákům s tablety dostat. Nejsnazší způsob pro správce IT i pro učitele je zcela jistě využití cloudových služeb typu Office 365, kdy si učitel může ve škole či doma připravit materiály, uložit je do svého online úložiště OneDrive a následně v hodině si jen žáci dané materiály otevřou. Možností je nespočet…

Dalším důležitým prvkem pro interaktivní tabletovou výuku je možnost bezdrátové projekce obrazu z tabletu učitele nebo žáků na projektor. V prostředí Windows k tomu slouží standard Miracast, který podporují všechny moderní tablety, a po softwarové stránce operační systém Windows 8.1. Stačí tedy do školy pořídit jen Miracast adaptér, který připojíte ke svému projektoru, a následně dle potřeby je možné, aby učitel chodil bez omezení po třídě a přitom všichni žáci viděli na projektoru to samé, co vyučující. A co když bude učitel chtít, aby na projektoru byl obraz některého ze studentů? No přece si bez problémů nechá na svém tabletu a následně automaticky i přes projektor zobrazit obraz z tabletu libovolného žáka. A o tom to správné využití classroom management aplikací je – snadné, intuitivní a rychlé využití tabletů ve výuce.

Karel Klatovský


Mobilní tabletová učebna z pohledu učitele

Jak již na těchto stránkách prezentovala naše paní ředitelka Mgr. Marcela Erbeková, hlavním důvodem, proč jsme se zapojili do projektu „Vzděláváme pro budoucnost,“ je to, že zapojení digitálních zařízení do běžného života dětí je nezvratné. Informační a komunikačních technologie jsou přirozenou součástí jejich života. Prostřednictvím mobilní učebny se snažíme obohatit naše společné hodiny fyziky. Mým osobním cílem je dětem ukázat, že moderní technologie je možné využít nejen ke komunikaci na sociálních sítích, k hrám, a k trávení volného času jen tak, ale hlavně k tomu, aby získaly informace, které využijí ke svému vzdělání a osobnímu růstu.
Naše společné začátky nebyly jednoduché. Než jsme dospěli k momentu, kdy se přihlásíme každý ke svému zařízení a pracujeme individuálně, každý podle svých potřeb a možností, museli jsme překonat mnoho překážek.

Nejdříve technických, pak těch, které vznikají podle slov kolegy „mezi čepicí a klávesnicí“ (mám na mysli zapomenutá hesla, zbrklost, netrpělivost). Co je dobré udělat, než se pustíte do výuky s tablety?
• zajistit si podporu vedení školy
• zajistit dobré technické zázemí, které nespočívá pouze vybavit se tablety samotnými, ale samozřejmě nutnosti je odpovídající infrastruktura
• zajistit, aby v počátečních fázích byl přítomen v hodinách IT správce
• zajistit propojenost výuky – využití dovedností práce s ICT technikou, které žáci získávají v hodinách ICT

K snížení problémů vzniklých lidským faktorem:
• využívání takových přístupových hesel, které žáci běžně používají, které jsou jim blízké, pamatovatelné, ale současně bezpečné
• učení se navzájem – všechno nové (např. Windows 8, Microsoft Office 365) jsme si názorně předvedli a vyzkoušeli prostřednictvím tabletu i interaktivní tabule
• sdílení a ověřování všech nových poznatků – prostřednictvím aplikace Acer Classroom manager, si společně sdílíme nové poznatky a informace. Sdílení probíhá všemi směry, směrem učitel-žák, žák – učitel, žák – žák.
• samozřejmostí je vzájemná spolupráce, pomoc rychlejších spolužáků těm, kteří pracují pomalejším tempem
• obrnit se trpělivostí a neustále vše opakovat

Dnes jsme ve škole ve fázi, kdy bez problémů využíváme ve výuce nejen tablety, ale jsme schopni bez problémů pracovat v části systému Microsoft Office 365, kde máme uložené nejen zadání práce, ale také všechny potřebné podklady pro každou danou hodinu od paní učitelky. Současně systém využíváme nejen k ukládání prezentací žáků na dané téma, ale i k vzájemné komunikaci. Všechny materiály jsou dostupné kdekoliv a kdykoliv všem žákům třídy, a každý může pracovat individuálně, ale současně pracujeme všichni společně. Zůstává nám více času na diskuse o daném tématu, k hledání nových informaci, k rozvoji myšlení, k učení se navzájem a praktické věci, které k fyzice patří. Po získání všech těchto zkušeností a návyků využíváme tablety již nejen ve fyzice, ale i v přírodopisu v angličtině a společným úsilím jsme mobilní učebnu úspěšně zapojili i do výuky našich třeťáků.

Ildikó Šalamova,
Zástupkyně ředitelky a učitelka fyziky, ZŠ Mnichovice

 


BYOD v antropocénu – Na Vašem, (ale) Po Našem Část druhá: První kroky

ZŠ Lupáčova je známa tím, že vždycky se snažila držet krok s dobou, měli jsme první interaktivní tabuli na evropském kontinentu, všechny třídy jsou vybaveny projekční technikou a připojením k internetu… Materiálů je na webu o naší škole víc než dost.  Přesto přechod na lupáčovské eNVéPéN přinesl mnoho výzev a nutnosti řešit záležitosti, o jejichž existenci jsme před prvními spíše nesmělými pokusy s BYOD neměli ani potuchy. Dovolte jejich stručný výčet, neboť věřím, že takový „seznam“ může být užitečnou informací pro učitele, kteří hledají efektivní cestu jak využít různorodé technologie k výuce.

1. Zapojení wifi ve škole vyvolalo nejdříve rozsáhlou stížnost, kdy si jedna ze starostlivých maminek stěžovala na radnici, že s takovým postupem nesouhlasí, protože žáci jsou vystaveni mikrovlnnému záření. A tak prvním krokem k modernímu vzdělávacímu prostředí pro všechny se vlastně stala hloubková kontrola SZÚ, který následně vystavil posudek na nezávadnost instalovaných zařízení.

2. Druhý krok nebyl o mnoho více pozitivní.  Znamenal totiž selektivní blokování přístupu do internetu. Možnost přístupu všech žáků o přestávce do online prostředí s jistou mírou svobody znamenala totiž velké úskalí. Nezbylo než zvolit sofistikované filtrování, protože představa žáků brouzdajících leckde jinde, než se by se nám líbilo, by také vyvolala notnou řádku disputací. Zde je na místě uvést historku, kdy za mnou přišla mladá slečna ze třetí třídy mi „vynadat“, že jim blokuji některé hry, protože ona přece na žádné závadné stránky nechodí, protože ví, že je to špatně.

3. Když jsme nastavili filtrování prostřednictvím hardwarového firewallu Zyxel a softwaru Blue Content, disputace stejně nastaly. Tentokrát s učiteli. Informace, že stránky jsou nedostupné z důvodů her či nevhodného obsahu mnohdy působí u webů, jako je Česká televize či Oline šachy pro náš šachový kroužek, trochu legračně. Po roce používání se učitelé již naučili s jistým omezeními pracovat a pokud učitel považuje webovou stránku za nezbytnou, prostřednictvím nastavení, je stránka v krátké době uvolněna. Možná trochu komplikované, ale přece jen je to podstatný krok k online bezpečnosti ve škole. No, někteří šikovní žáci si ale umí najít cestičky. Naštěstí jich nemáme plnou školu.

4. Dalším krokem byl samozřejmě školní program v rámci etické výchovy, ve kterém se opakovaně po dobu několika let snažíme vštěpovat zásady etikety v online prostoru, vysvětlujeme příklady kyberšikany, opakovaně jsme řešili nevhodné fotografování spolužáky v citlivých situacích a celou řadu problémů na hraně mezi školu a mimoškolními aktivitami. Už v roce 2010 jsme podepsali pod záštitou České komise pro UNESCO Mezinárodní chartu proti kyberšikaně, kterou si napsaly samy děti naší a jedné rumunské školy.  Uběhly dva roky a popravdě řečeno, charta je zapomenuta a některé její zásady budeme muset obnovit.

5. V rámci přípravy na projekt s využitím žákovských mobilů jsme také prošli důsledným školením v oblasti kybernetické bezpečnosti a prostřednictvím eSafety Label – evropské aktivity si ověřili, které činnosti a aktivity budou nutné, abychom měli školu poměrně slušně zabezpečenou. Přestože se domnívám, že náš systém je poměrně pokročilý, dokázali jsme získat jen bronzovou plaketu k této aktivitě. K tomu, abychom získali vyšší stupeň ocenění, máme ještě hodný kus cesty.

6. Pravidelná kontrola, monitoring obsahových složek tříd a také zkušenosti či spíše nezkušenosti v minulém období (nestejnorodý systém, každý počítač jiná ves, rozdílné technologie ve třídách, ale především rozdílný operační systém) nás vedl k tomu, že jsme se rozhodli pro totální změnu systémové politiky školy. Rekonstrukci školní sítě z hlediska operačního systému, přechod na jednotné MS WIN 7, nastavení shodného uživatelského prostředí s jistými specifikacemi pro rozdílné interaktivní technologie.

7. Součástí tohoto komplexního přechodu bylo zavedení elektronické žákovské knížky a kompletní matriky online. Díky náročnosti tohoto kroku jsme zde  využili externí podpory společnosti Microsoft a zkušených IT techniků firmy Boxed.  Konzultace, hledání technologických řešení, učení se za pochodu, opisování ze zkušeností velkých firem vedlo k omezení mnohých chyb, které by systém velmi zaneřádily. I tak řešíme denně celou řadu problémů, které jsou ale především v oblasti lidských zdrojů, jisté neochoty se učit nové věci a smiřování s faktem, že rozmístění ovládacích prvků na obrazovce je jiné, než bylo před pár měsíci. Významná byla i podpora pracovníků Školy Online, s jejichž aplikací jsme velmi spokojeni přes pár technických obtíží, které nepochybně spraví příští vychytávky. A nezbývá mi také než poděkovat novému správci sítě panu Znamenáčkovi a naší dlouholeté školní metodičce Petře Vaňkové, která přežila lecjaký slovní i technický karambol. To vše v rámci dvou měsíců prázdnin roku 2013…

8. A to už na nás čekal první pokus o zavedení systému MULTIPOINT MICROSOFT SERVER,o kterém jsme předpokládali, že může být prvním krokem k využívání BYOD. A k tomu ještě modely iTřídy.

A jak to bylo dál… k tomu se vrátíme v další části našeho příspěvku…

Milan Hausner
ředitel školy, ZŠ Lupáčova


Smysl zavádění moderních technologií do výuky

Zavádění moderních technologií do výuky je v posledních letech v českém školství velká móda. Školy se předhánějí s nákupy interaktivních tabulí, elektronických učebnic, netbooků, tabletů a dalších technologických novinek. Škola, která nemá tuto technologii ve svých učebnách je považována za nekvalitní a stagnující a její vedení za špatné a nemoderní. Je tomu opravdu tak? Můžeme kvalitu školy opravdu měřit množstvím moderní technologie na třídu či na hlavu žáka?

V současné době bohužel v českém školství chybí jakékoliv pojmenování kvality. Nikdo neví co je kvalitní škola, co je kvalitní výuka, co je kvalitní učitel. Chybějící národní kritéria kvality a jejich indikátory, ke kterým by všechny školy měly směřovat, způsobují, že žádané školy jsou pouze některé. Jsou to školy, které si kritéria kvality stanovily a snaží se je realizovat.

I my jsme si v naší škole kvalitu pojmenovali, a proto mohu odpovědět, zda množství moderní technologie je hledaným indikátorem kvality či ne. Za kvalitní vzdělávání považujeme rozvoj myšlení dětí. Za kvalitně vzdělaného člověka považujeme myslící osobu, která je na základě svých znalostí a dovedností schopna vyřešit problémy běžného života. Pokud k tomuto cíli chceme směřovat, musí být základním stavebním kamenem hodina, při které pracují hlavně děti. Pasivním přijímáním informací se totiž myšlení děti příliš nerozvíjí. Jak do toho zapadá moderní technologie?

Moderní technologie tedy musí být jedním z nástrojů, který pomáhá k rozvoji myšlení žáků (samozřejmě i učitelů) a zároveň zabezpečuje práci všech žáků. Investice do interaktivních tabulí, na kterých mohou pracovat v lepším případě dva žáci, se z tohoto úhlu pohledu jeví jako velmi neefektivní. Pokud si k interaktivní tabuli přikoupíte hlasovací zařízení pro celou třídu, máte sice jistotu, že pracuje každé dítě, ale je rozhodování A, B, C, D na hlasovacím zařízení o správném řešení opravdu rozvojem myšlení dětí?

Smysluplnou investicí pro školu k naplnění této vize se tedy jeví pořízení osobních počítačů (tablet, netbook, notebook) pro každého žáka školy, ve kterých budou využívat programy a aplikace, které rozvíjejí jejich myšlení. V některých školách jsem tuto cestu již viděl. Každé dítě mělo své zařízení, které obsahovalo elektronické učebnice, připojení na net a další aplikace. Přesto sledovaná hodina nebyla kvalitní! Žáci dělali na PC jen to, co jim řekl učitel, všichni by dělali to samé, pokud by při hodině počítače nebyly, cíl hodiny by byl naplněn stejně. Potenciál moderní technologie nebyl v hodině využit.
A jsme u kořene věci! Kvalitu školy a vzdělávání zabezpečují učitelé nikoliv pomůcky ve škole. Kvalitu lze zabezpečit bez moderních technologií i s nimi. Záleží pouze na učiteli, jakou pomůcku ke kvalitnímu vzdělávání využije.

České školství nepotřebuje primárně vybavovat moderní technologií. České školství potřebuje vizi kvalitního vzdělávání a investici do vzdělávání učitelů, kteří budou tuto vizi realizovat. Jak do systému začleníme moderní technologie je na tvůrcích, ale své místo v moderním vzdělávání určitě mají.

Mgr. Jan Korda, ředitel Smysluplné školy na Lyčkovo náměstí v Praze 8


Není tablet jako tablet

Tablety ve škole je v současnosti hodně diskutované téma – a to nejen v tomto blogu.  Není ale nikde psáno, že pokud chce škola realizovat výuku 1:1 (tj. jedna k jedné, kdy každé dítě má vlastní pracovní zařízení), musí se „omezit“ právě jen na tablety. Existuje celá škála různých druhů zařízení, které lze stejně dobře využít pro styl výuky 1:1. Záleží na tom, co která škola preferuje, jaké jsou její požadavky.

Tablet vs. notebook

Tablety jsou mezi učiteli zatím spíše neznámé, nebude na škodu stručně shrnout hlavní rozdíly tabletů a běžných notebooků:

  • Tablety využívají vícedotykové ovládání, což znamená, že uživatel může ovládat počítač více prsty najednou a používat při tom gesta. Pro zadávání textu se používá softwarová klávesnice, která se v případě potřeby zobrazí na displeji. K většině tabletů lze připojit externí klávesnici. U některých je externí klávesnice součástí přístroje (viz dále).
  • Velikost displeje tabletů se zpravidla pohybuje mezi 7 a 10 palci, pro srovnání: notebooky bývají vybaveny displejem o velikosti cca 11 až 18 palců. Tablety jsou tedy mobilnější a výrazně lehčí.
  • Výdrž na baterie je u kvalitních tabletů zpravidla výrazně delší, než u tradičních notebooků.
  • Tablety jsou také zcela bezhlučné, operační systém a data jsou ukládána na interní flash paměť, nikoli na tradiční pevný disk s mechanicky otáčenými plotnami. Vzhledem k úspornému procesoru v naprosté většině nepotřebují aktivní chlazení, tzn. nemají žádný větráček, který by hluk vydával.
  • Obsahují množství čidel (např. akcelerometr, gyroskop, světelné čidlo, proximity sensor, digitální kompas, teploměr, GPS, mikrofon, kameru, fotoaparát) a díky nim dovedou reagovat na různé situace, např. díky gyroskopu automaticky otáčejí obraz v závislosti na poloze držení tabletu (na šířku, na výšku) tak, aby byl text stále čitelný.
  • Disponují zpravidla dvěma kamerami (méně kvalitní vpředu, kvalitnější vzadu), mikrofonem a reproduktory.
  • Do počítačové sítě či internetu se přihlašují pomocí bezdrátové sítě (Wi-Fi, 3G/4G, příp. Bluetooth), nikoli klasickým Ethernet kabelem.
  • Aplikace pro tablety se stahují z internetového obchodu výrobce operačního systému, nešíří se přes CD nebo DVD nosiče.
  • Tablety jsou považovány více za spotřební materiál, jejich cena je zpravidla nižší než bývá cena notebooků.

Není tablet jako tablet

S jistým zjednodušením jsem popsal hlavní rozdíly tabletů a notebooků. Notebooky to dnes nemají jednoduché, procházejí jakousi krizí identity – nikdo neví, která kategorie zařízení projde touto krizí vítězně, kterou cestou se vývoj vydá, a který typ počítače budeme používat v budoucnu nejčastěji. Ono se totiž řekne tablet, ale není tablet jako tablet. Výrobci se snaží hledat inovativní řešení, které by oslovilo další uživatele a tak dnes můžeme vybírat (tedy, alespoň co do konstrukce) z více kategorií dotykových počítačů.

Společnost Microsoft vsadila na kontinuitu, a ač do svých Windows 8 přidala možnost moderního uživatelského rozhraní nazvaného Modern UI (ano, to jsou ty barevné dlaždice), zároveň je možné pracovat s plochou (tzv. desktop), tedy obdobně, jako tomu bylo u minulých verzí Windows. V takovém případě se hodí mít k tabletu připojenou klávesnici a to je vlastně i jedna z velkých výhod dotykových počítačů s Windows.

Dva v jednom

K tabletu s Windows je možné připojit klávesnici bezdrátově přes Bluetooth, případně pomocí USB kabelu. Velký zájem škol je o zařízení, která Microsoft označuje jako Tablet PC. Jedná se o tablet, který je možné připojit k zařízení někdy nepřesně označovém jako dokovací stanice. Obsahuje především klávesnici, zpravidla i další baterii pro prodloužení výkonu počítače a množství konektorů (zejména USB). Žáci tedy mohou využívat výhody lehkého tabletu, například pro pořizování videí k dokumentaci nějakého zajímavého fyzikálního jevu a následně připojením klávesnice pracovat s téměř plnohodnotným počítačem, na kterém video zpracují, otitulkují a vystaví na Internet.

Obdobně fungují i tzv. konvertibilní zařízení. Jak název napovídá, mohou se jednoduše a rychle proměnit z plnohodnotného počítače v tablet anebo obráceně. Tato zařízení obsahují klávesnici, kterou je ale možné pomocí důmyslného kloubu či obdobného zařízení otočit, přesunout či zasunout tak, že v ruce najednou držíte placku, tedy pardon, dotykový displej, který funguje jako tablet. Hlavním znakem této kategorie je skutečnost, že klávesnici nemůžete zapomenout doma, protože je od těla počítače zpravidla neoddělitelná.

Další kategorií jsou notebooky, které ale obsahují dotykový displej. Takových bude stále přibývat a troufnu si věštit, že časem notebooky bez dotyku z trhu téměř zmizí. Výhoda je opět zjevná – uživatel může kombinovat práci s touchpadem, s dotykem přímo na obrazovce a případně si i připojit externí myš.

Speciální a stále oblíbenější kategorií notebooků jsou ultrabooky, které jsou nejen extrémně tenké a lehké, ale také startují do několika málo vteřin a většinou obsahují místo klasického pevného disku interní flash paměť SSD. I nové ultrabooky samozřejmě disponují dotykovým displejem.

Poslední kategorií jsou počítače All in One (vše v jednom), nejvíce podobné tradičním stolním počítačům, které ale jsou přímo integrovány do monitoru. Učitel využívající takový počítač nemusí mít pod stolem stále překážející plechovou skříň (šasi), dokonce klávesnice i myš může být připojena bezdrátově. I tato zařízení mají samozřejmě kvalitní dotykový displej.

Hranice výše popsaných kategorií tabletů a dotykových počítačů nejsou ustálené, občas jsou méně zřetelné. České školy jsou velmi různorodé, každá chce počítače využívat jinak a tak by široká nabídka kvalitních počítačů ovládaný dotykem měla uspokojit každého ředitele či ICT koordinátora, který se rozhodne modernizovat školní strojový park. Konkrétní příklady počítačů výše popsaných kategorií s Windows 8 je možné najít na www.atraktivnipocitace.cz nebo na www.microsoft.com/cze/education/vzdelavameprobudoucnost/zarizeni/.

Jak již víte z předchozího blogového příspěvku, každá škola zapojená v projektu Vzděláváme pro budoucnost používá jiný scénář a tudíž i různé kategorie dotykových počítačů.

Ondřej Neumajer


Mobilní tabletová učebna v ZŠ T. G. Masaryka Mnichovice

Hlavním důvodem proč jsme se rozhodli zapojit se do projektu „Vzděláváme pro budoucnost“ je skutečnost, že mnoho dětí již nyní vlastní chytré telefony, tablety či jiné „hračky“ a směr zapojení vlastního digitálního zařízení žáků do běžného vyučovacího procesu je nezvratný. Využívání informačních a komunikačních technologií je jedním z důležitých nástrojů k podpoře individualizace práce a aktivního učení žáků.

Naše plány jsme rozdělily na několik etap:

  1. Pracoviště učitele s prezentační technikou (včetně interaktivní tabule) – standardní vybavení každé třídy vedlo k zautomatizování využívání počítačových programů včetně internetu jak pro učitele, tak pro žáky. PC pracují na platformě Windows, na interaktivních tabulích SMART se pracuje dotykem. Samozřejmostí je využívání elektronických třídních knih a žákovských knížek.
  2. PC učebna – k využití v hodinách informatiky – cílená příprava žáků v dovednostech efektivního využívání ICT a získání základních znalostí v oblasti digitálních technologií. PC učebna byla renovována na zařízení All -in One PC s operačním systémem Windows8 a dotykovými monitory (kompatibilita zařízení s mobilní tabletovou třídou).
  3. Mobilní tabletová učebna: využití pro výuku běžných předmětů na 1. a 2. stupni, pro práci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, školící nástroj pro pedagogy. Školní sada tabletů Windows 8 včetně oddělitelné klávesnice bude sloužit:
  • učitelům jako nástroj pro vzdělávání jak sama sebe, tak postupnou implementaci žákovských zařízení do didaktiky vyučovacího procesu
  • v případě shodného zařízení ve výuce lze předpokládat, že dojde k integraci tabletů do výuky s menšími obtížemi při správě, v rámci řízení třídy učitelem, využívání dostupného obsahu a kompatibility znalostí a dovedností jak žáků, tak učitele
  • školní mobilní tabletová třída bude motivací žákům a učitelům k využívání tabletů jako pracovního nástroje a povede k rozšíření tohoto zařízení mezi další žáky jako osobní soukromý nástroj žáka
  • školní mobilní tabletová učebna bude k zápůjčce žákům se sociálně slabého prostředí

 

A jak se daří naplňovat naše vize?

Pomaleji než jsme původně předpokládali. Po téměř půl roce od zahájení máme funkční technickou infrastrukturu a pomalu se učíme, jak efektivně začlenit mobilní učebnu do výuky. A to není pouze o znalostech z oblasti ICT, ale zejména o didaktice a pedagogických dovednostech. V souladu s teorií: „Digitální technologie ve výuce jsou jako katalyzátor: dobré učitelské metody posunou kupředu, ale špatné pedagogické postupy se ještě zhorší“ intenzivně pracujeme na podpoře pedagogů. V únoru je naplánované školení k Windows 8 od společnosti Microsoft.  V hodinách, kde se nasazuje využívání tabletů, spolupracuje učitelka fyziky s kolegou informatikem. A nápady k samotné výuce hledáme po „všech čertech“ – z jiných škol, ze vzdělávacích portálů apod. Je to práce, která nás baví!

                                                                 Marcela Erbeková, ředitelka školy